V České republice se loni vyrobilo 8,2 procenta elektřiny ze zemního plynu, konkrétně jde o sedm TWh, meziročně o 6,4 procenta více. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora vyřazení plynových elektráren by tak pomohlo Česku snížit spotřebu plynu.
Celkem se loni vyrobilo v ČR 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší podíl na výrobě elektřiny mělo loni hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny. Tuzemská takzvaná brutto spotřeba elektřiny loni stoupla na 73,7 TWh, meziročně o 3,2 procenta. ČR má tak ve výrobě přebytky. V roce 2020 se z plynu vyrobilo zhruba 8,1 procenta elektřiny. Z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplývá, že v roce 2020 se výroba elektřiny ze zemního plynu podílela na jeho celkové spotřebě asi ze 13 procent. Za rok 2021 zatím MPO tento údaj neuvádí. „V ČR máme přebytkovou bilanci ve výrobě elektřiny a těch zhruba 13 procent z celkové spotřeby plynu, kterou jsme loni spotřebovali na výrobu elektřiny, by se v krizi mohlo hodit,“ řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor. Růst výroby z plynu táhly loni nahoru podle něj hlavně velké paroplynové elektrárny v Počeradech, která patří ČEZ, a ve Vřesové, která spadá pod Sokolovskou uhelnou. „Nesmíme ale zapomínat, že další zdroje pracující v kogeneračním režimu, tedy i s dodávkou tepla, musí mít přísun paliva zachován,“ dodal Gavor. Celkem 46 procent spotřeby plynu v roce 2020 bylo podle statistiky MPO využito na výrobu tepla ve firmách. Dalších 26 procent na výrobu tepla v domácnostech. Výroba elektřiny je tak ve spotřebě na třetím místě.