Postavili ji uprostřed Mohavské pouště. V místech, do kterých až do té doby nevedly žádné silnice. A i přesto ji postavili v rekordním čase. Přehrada Hoover Dam. Většinu rekordů, které držela, už vzal čas, ale přehrada Hoover Dam dál zůstává symbolem celých Států. Tisíce lidí každý rok stojí na 220 metrů vysoké hrázi a s úžasem pozorují hloubku pod sebou. Mimochodem, ta hráz není ani po 80 letech od dokončení definitivně ztuhlá.
Spojenými státy zmítala hospodářská krize a v Mohavské poušti rostl technický zázrak. Navzdory pochybovačům, kteří plán Franka Crowa označovali za šílený. Crowovi ale přály okolnosti. Krize, která v roce 1931 zmítala Spojenými státy, mu „vehnala do náruče“ desítky tisíc mužů, kteří byli ochotni v pekelných podmínkách pracovat za minimální mzdu.
Chránily je čepice máčené v asfaltu
Frank Crowe si nemohl přát víc. Dělníci byli ochotni pracovat v téměř nelidských podmínkách za pět dolarů na den. Za příplatek šedesáti centů pak ti nejodvážnější prováděli výškové práce – vyhlazovali za pomoci vrtáků a výbušnin stěny Černého kaňonu. Vše bez ochranných pomůcek – jedinou ochranou byly čepice máčené v asfaltu a tedy ztvrdlé. Ve čtyřicetistupňových teplotách ale nešlo o ideální řešení.
Frank Crowe si nemohl přát víc. Dělníci byli ochotni pracovat v téměř nelidských podmínkách za pět dolarů na den. Za příplatek šedesáti centů pak ti nejodvážnější prováděli výškové práce – vyhlazovali za pomoci vrtáků a výbušnin stěny Černého kaňonu. Vše bez ochranných pomůcek – jedinou ochranou byly čepice máčené v asfaltu a tedy ztvrdlé. Ve čtyřicetistupňových teplotách ale nešlo o ideální řešení.
Hooverova přehrada v číslech
Přehrada se začala stavět v roce 1931, otevřena byla v roce 1936, o dva roky dříve, než se plánovalo. Pracovalo na ní více než 20 tisíc dělníků, 24 hodin denně, ve třech směnách. Hráz je vysoká 220 metrů, dlouhá 379 metrů a u svého základu silná asi 201 metrů. Maximální hloubka je 180 metrů a vzdutí je na řece Colorado možné pozorovat ještě 185 kilometrů od hráze. Přesné počty obětí při stavbě se ale různí – nejčastěji se hovoří o 96 nebo 112 mrtvých.
V srpnu 1931 dokonce došlo ke stávce… Stavba ale měla v tu chvíli díky vražednému tempu, které Crowe vyžadoval, už několikaměsíční náskok a dělníkům bylo navíc jasně řečeno, že na jejich místo čeká dvanáct dalších nezaměstnaných mužů. Výsledkem celé stávky tak bylo jen nepatrné zlepšení podmínek. Během stavby nakonec zemřelo okolo sta mužů – jejich památku dnes připomíná pomník u hráze přehrady.
Pekelné tunely ve stěnách Čertova kaňonu
Řeka Colorado je jedním z nejmohutnějších toků ve Spojených státech. A před stavbou Hooverovy přehrady každý rok na jaře ničila při povodních vše, co bylo v jejím dosahu. A právě tento vodní živel bylo potřeba během stavby betonové a více než dvě stě metrů vysoké hráze odklonit. Ve stěnách Černého kaňonu tak nejdříve musely vzniknout čtyři obrovské tunely, do kterých bylo Colorado odkloněno.
Každý z těchto tunelů měřil okolo 1200 metrů, původní průměr byl 17 metrů, ten se ale po vybetonování zmenšil na zhruba 15 metrů. Práce v nich se rovnala práci v pekle – teploty okolo šedesáti stupňů, prach, jedovaté plyny a minimum tekutin. Tohle byly tvrdě vydřené peníze.
Ve vyprázdněném korytu pak vznikly dvě provizorní hráze a konečně začalo růst to hlavní – obrovská hráz přehrady. A ta vzbuzuje úžas i dnes.
Dvě stě dvacet metrů na výšku, dvě stě jedna metrů tloušťky u dna, plocha větší, než jakou pokrývají pyramidy v Gíze, a milióny betonových kvádrů, které ani osmdesát let po dokončení nejsou ještě stoprocentně ztvrdlé.
Hladina během roku kolísá. Což je velmi dobře vidět na stěnách kaňonu.
Právě hráz přehrady je oblíbeným turistickým místem. Od října 2010 se navíc už nejezdí přímo po dvouproudé silnici na hrázi, ale po novém mostě pár set metrů po proudu Colorada, kterému se tu přezdívá „Hoover Dam Bypass", takže je tu méně aut a více klidu pro focení nebo jen prosté pozorování. Na silnici, která vede po hrázi, vás s automobilem pustí, ale po září 2001 procházejí osobní automobily kontrolou.
Dnes už neplatí ani to, že přehrada stojí uprostřed pustiny. Právě díky ní totiž vyrostlo do dnešní velikosti město Las Vegas, do kterého je to asi padesát kilometrů severozápadním směrem.
Poznámka:
Švýcarská Grande Dixence – nejvyšší přehrada Evropy
V současnosti je nejvyšší přehradou v Evropě švýcarská přehrada Grande Dixence. Leží ve švýcarských Alpách a výška její hráze je 285 metrů. Stavba začala v roce 1953, otevřena byla v roce 1961. Hráz stojí v nadmořské výšce 2134 metrů nad mořem a jejím úkolem je zachytávat vodu z tajících ledovců. Na rozdíl od Hooverovy přehrady, kde dělníky trápilo obrovské vedro, tady bojovali s třicetistupňovými mrazy.
