Z geotermálních zdrojů pochází v současné době přibližně 16 GW světové produkce energie, což je jen asi 0,2 % její celkové globální spotřeby. Je to zejména proto, že se konvenční geotermální energetika omezuje na oblasti, kde je zemské teplo blízko u povrchu, například v okolí sopek, nebo v místech s relativně tenkou zemskou kůrou. Mezi průkopníky využívání geotermálních zdrojů patří zejména Island, kde teplá voda a pára ze zemského nitra vyhřívá přes 80 % tamních domů, ale například i chodníků, skleníků a bazénů. Island vyrábí ze zemského tepla i 29 % své produkce elektřiny, což je největší podíl na světě. Takto vyrobená elektřina je ale zejména v důsledku technologické složitosti o mnoho dražší než např. energie z větrných a fotovoltaických zdrojů.
Větší využití tohoto bezemisního zdroje energie by mohly přinést pokročilé geotermální systémy (EGS), jejichž rozvoji se věnuje řada společností v USA, Japonsku, Itálii, Mexiku a na Novém Zélandu. EGS obcházejí geografické limity klasických geotermálních elektráren vytvářením umělých nádrží v horkých a suchých skalních útvarech pomocí horizontálních vrtů, a jejich následné využívání jako zdrojů teplé vody. Vývojáři EGS kromě toho v poslední době přišli s nápadem využívat takto vytvořené zásobníky také jako úložiště energie z přebytků výroby elektřiny v jiných bezemisních zdrojích. Zásobníky pro zemské teplo kombinované s úložištěm pro přebytečné teplo z jiných zdrojů by tak sloužily podobně jako přečerpávací vodní elektrárny – jako obří baterie.
Vysoká účinnost předpovězena
Americká společnost Fervo Energy získala na rozvoj této technologie 138 milionů amerických dolarů rizikového kapitálu a dalších 4,5 milionu jí poskytla i americká vláda. Její systém by mohl ukládat elektřinu v intervalu od několika hodin až po mnoho dní. Není přitom příliš složitý; kromě zásobníku vyžaduje pouze technologické zařízení na povrchu. První simulace naznačují, že účinnost by mohla být až 90 %, což je srovnatelné s lithium-iontovými bateriemi nebo přečerpávacími vodními elektrárnami.
Fervo Energy hodlá získané peníze využít na dokončení dvou pilotních projektů v Nevadě. Na jednom z nich se podílí i Google, který chce nejpozději od roku 2030 spotřebovávat pouze bezemisní elektřinu.
Konkurenceschopná cena očekávána
Nedávno zveřejněné studie ukazují, že náklady na energii z EGS tohoto typu by se mohly pohybovat mezi 20 až 35 dolary za jednu MWh, což je cena konkurenceschopná s výrobou elektřiny ze zemního plynu a dokonce o něco nižší než průměrná globální cena elektřiny z větrných a solárních zdrojů. EGS by se tak mohly stát relativně levným obnovitelným zdrojem s malými požadavky na prostor. Právě obrovský záběr ploch dost významně omezuje například využití solární a větrné energie na souši.
Zdroj: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/3000-nove-vyuziti-geotermalni-energie, 14.7.2023