Elektromobily se i dnes mylně označují za vozidla bez emisí. Jedná se o často opakovanou lež o elektrických autech. Pravda je někde jinde a své o tom vědí i v Německu. Aktuální energetická politika Němců zhoršuje ekologickou bilanci aut.
Francouzi mohou s úšklebkem či rovnou údivem přihlížet – stejná elektrická vozidla ve francouzských městech vypustí jen zlomek emisí. Důvodem je vysoký podíl jaderné energie.
Fakta jsou jasná bez ohledu na to, co si myslíme o jaderné energii a za jak bezpečnou ji považujeme. Ačkoli se EU zavázala k postupnému konci spalovacích motorů od roku 2035, již dnes přibývají otazníky, zda tato strategie skutečně přispěje k naplňování jejích klimatických cílů.
Elektromobily nejsou (a nikdy nebyly) ekologicky „čisté“. Naopak, podílejí se na produkci CO2. Nemluvíme nyní jen o jejich výrobě a likvidaci, ale také o samotném provozu. Válka na Ukrajině tento problém ještě více zvýraznila.
Několik negativních faktorů se v Německu spojilo do jednoho. Němci dávají sbohem funkčním jaderným elektrárnám a současně dramaticky poklesly objemy plynu dodávaného z Ruska. To znamená, že země zažívá renesanci uhlí. Ministr hospodářství Habeck tvrdošíjně vylučuje návrat k jaderné energetice. Tento „mix“ je nejlepší recept na to, jak elektřinu nejen prodražit, ale také pořádně zašpinit. I nadále přitom může na nabíjecí stanici svítit štítek „zelená energie“, ale my už budeme dávno vědět, že v případě Německa to prostě není pravda.
Profesor Thomas Koch z Technologického institutu v Karlsruhe se podíval na provoz elektromobilů zblízka a přišel se špatnými zprávami. Odborník počítal s průměrnou spotřebou elektrického auta 18,4 kWh na 100 kilometrů, avšak jak sám zjistil, toto ani zdaleka není finální číslo – elektrárny totiž musí po započtení různých ztrát vyrobit výrazně více energie. Koch se dopracoval k tomu, že celkem musí elektrárna dodat až 23,6 kWh, aby elektroauto zvládlo ujet 100 kilometrů.
Do svého přepočtu započítal také takové faktory jako ztráty v distribuční síti či ztráty při nabíjení vozidel a jiné nepříznivé účinky. Stále však nezohlednil různé specifické podmínky, jako jsou například velmi nízké teploty, takže rozdíl může být v praxi ještě propastnější v závislosti na ročním období.
Bilance se bude zhoršovat
Pravda je taková, že celková ekologická bilance elektromobilů nikdy nebyla tak optimistická, jak se často podsouvá. Proč? Emise CO2 nelze změřit tím způsobem, že vezmeme v úvahu pouze obnovitelné zdroje energie, jako jsou voda, vítr či slunce. Ty nestačí na pokrytí základních potřeb země – ano, čtete správně, ačkoli je v Německu obecně vysoké povědomí o ekologii a klimatické krizi, obnovitelná elektrická energie ani zde v praxi stále nepokryje velkou část potřeb obyvatel.
Německo si musí pomáhat jadernou energií, plynem a aktuálně stále více i uhlím, aby pokrylo poptávku po energii nad rámec základních potřeb občanů. Tak či onak, zdroj energie prostě musíme vzít v úvahu při počítání výsledných emisí. Expert německého technologického institut se dopracoval k závěru, že průměrné emise CO2 pro kompaktní elektroauta dosahují v Německu 175 gramů CO2 na kilometr. Toto číslo je za první dvě čtvrtletí 2022.
Již dnes přitom víme, že Německo této hodnoty v budoucnosti nedosáhne – naopak, země si ještě více pohorší. V prvním pololetí roku 2023 se emise elektroaut výrazně zvýší, a to zejména v důsledku „stopky“ pro vybrané jaderné elektrárny od 15. dubna 2023. Výsledkem by měla být odhadovaná hodnota 184 g CO2/km.
To však není všechno – číslo stoupne podle odborníků ještě více, po úplném odstavení jaderných elektráren v roce 2024 se má zvýšit na 196 g CO2/km. Zde přitom institut počítá s rozšířením větrných elektráren a fotovoltaických systémů o 10 % ve srovnání s podzimem 2022. Pokud se to nepodaří, bilance elektroaut bude ještě horší. Sen o autech na baterky bez emisí je však už dnes na míle vzdálen od reality.