Americké námořnictvo přeneslo mikrovlnami 1,6 kW na vzdálenost přes 1 km. Pozoruhodný úspěch odborníků US Navy přináší průlom v technologiích přenosu energie na dálku.
V rámci projektu Safe and Continuous Power bEaming – Microwave (SCOPE-M) přenesli energii pomocí paprsku mikrovln o frekvenci 10 GHz na vzdálenost přes 1 kilometr. S touto technologií bude možné posílat energii z orbitálních solárních elektráren na Zemi i jednotkám v terénu. Technologie přenosu energie se nejprve potýkala s pochybnostmi a nedůvěrou. Pak se ukázalo, že tahle technologie je překvapivě účinná. Pentagon oslovil tým Christophera Rodenbecka, šéfa výzkumné skupiny Advanced Concepts Group při Naval Research Laboratory (NRL), aby v rámci projektu Safe and Continuous Power bEaming – Microwave (SCOPE-M) zjistili, jak je tahle technologie praktická využitelná. Tým použil paprsek mikrovln o frekvenci 10 GHz v experimentech na dvou lokalitách – US Army Research Field na Blossom Point, stát Maryland a vysílač radaru Haystack Ultra Wideband Satellite Imaging Radar (HUSIR) v areálu institutu MIT, stát Massachusetts. Frekvence mikrovln byla vybrána kvůli tomu, aby bylo možné s touto technologií přenášet energii i při intenzivním dešti se ztrátou energie méně než 5 procent. Také je v rámci mezinárodních standardů bezpečná pro ptáky a další zvířata, včetně lidí. To znamená, že tento systém nemusí být vybavený automatickým vypínáním, na rozdíl od dosavadních laserových systémů pro přenos energie. Při testech v Marylandu dosáhl mikrovlnný systém účinnosti 60 procent. V Massachusetts to bylo méně, ale systém pracoval při vyšší celkové úrovni přenášené energie, takže přenesl více energie než v Marylandu. Technologie SCOPE-M by mohla být časem využita k přenosu energie z velkých orbitálních solárních elektráren dolů na Zemi. Byla by dostupná nepřetržitě, dnem i nocí. Už dnes se ale nabízí řada zajímavých využití. Pentagon počítá s tím, že by taková technologie sloužila k rychlým dodávkám energie vojenským jednotkám v terénu, což by podstatně omezilo nutné transporty paliv. Stejně tak ji ocení výzkumné týmy, těžaři a podobné profese. Poznámka: Již v devadesátých letech 19. století Nikola Tesla rozsvítil žárovky na více než 3 kilometry, i když při tom usmažil dynamo místní elektrárny a vyvolal blackout celého města Colorado Springs. Tesla si to představoval tak, že po celém světě rozestaví věže, které budou přenášet energii pro domácnosti, průmysl i dopravu. Z jeho plánů tehdy sešlo. Blíže v našem článku [2018-12-30] Něco z historie: Pokusy Nikoly Tesly s bezdrátovým přenosem elektřiny a jeho vize budoucnosti ► Ing. Jan Bouška (SPVEZ)