Registrovaní členové spolku se mohou přihlásit zde. Podat přihlášku můžete zde.

Možnosti dekarbonizace CZT v České republice

Dálkové vytápění, resp. soustavy zásobování tepelnou energií (SZT), je v České republice tradičně dobře rozvinuté. Na systémy SZT je napojeno přibližně 1,7 milionu domácností, což je více než 4 miliony obyvatel nebo chcete-li 40 % populace. Téměř polovina dodávek tepla ze SZT směřuje do bytového sektoru, 28 % do průmyslu a zbytek je dodáván do terciárního sektoru (služby, zdravotnictví a školství).

Radiátor

Přehled aktuálního stavu dálkového vytápění

Shrnutí hlavních důvodů pro zachování a obnovu soustav zásobování tepelnou energií (SZT): 

  • SZT realizují významné úspory energie a úspory primárních paliv využitím vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla včetně vhodného časového rozložení výroby elektřiny (většina výroby elektřiny v zimě, kdy je vysoká poptávka po elektřině).
  • SZT umožňují využití širokého spektra primárních energetických zdrojů včetně tuzemských paliv a obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně lokálně udržitelné biomasy a odpadů.
  • SZT významně přispívají k ochraně ovzduší a představují prostředek pro omezení imisní zátěže obyvatelstva především v městských aglomeracích nejen z pohledu CO2, ale i snížení zatížení dalších emitentů především NOx a prachu.
  • SZT plní významnou úlohu při zajištění energetické bezpečnosti ČR: SZT jsou také významnou součástí energetického sektoru hospodářství České republiky i energetické infrastruktury měst a obcí a díky zastupitelnosti paliv zvyšují energetickou bezpečnost. Díky vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla a poskytování podpůrných služeb se zdroje dodávající teplo do SZT významně podílejí na zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

 

Shrnutí základní současné situace v SZT:

  • Důležitá role v zásobování obyvatelstva: Na SZT je v ČR připojeno přibližně 1,7 milionu domácností, což odpovídá přibližně 4 milionům obyvatel ČR.
  • Nejčastější způsob vytápění domácností: V roce 2015, kdy bylo provedeno poslední statistické zjišťování, se podíl domácností připojených na SZT pohyboval na úrovni 40 % a jednalo se tak o nejčastější způsob vytápění.
  • Dominantní role uhlí: Dominantním palivem pro výrobu prodaného tepla v současné době v ČR zůstává uhlí (hnědé i černé). Podíl uhlí na dodávce tepla dlouhodobě však postupně klesá a podle aktuální statistiky, která se týká držitelů licence na výrobu tepelné energie, dosahuje přibližně 55 %.

Podrobnější informace:

Česká republika má relativně rozsáhlé soustavy zásobování teplem (SZT), což je patrné z délky rozvodů tepla, které tvořily cca 4 500 km, nebo i z množství distribuovaného tepla, které odpovídalo cca 90 PJ. 

Hrubá výroba tepla pro prodej dosáhla v roce 2020 hodnoty 112 961 TJ. Uhlí a uhelná paliva tvořily v roce 2020 podílu na úrovni 55,1 %, zemní plyn a degazační plyn pak odpovídaly za 30,2 % vyrobeného tepla, obnovitelné zdroje pak tvořily 10,2 % a ostatní paliva 4,4 %. Dodávka tepla v roce 2020 dosahovala úrovně 93 752 TJ. Největším spotřebitelem tepla byl sektor domácností (49,3 %), následovaný sektorem průmyslu (27,2 %) a sektorem komerčních a veřejných služeb (23,0 %), zbytek pak tvořily ostatní sektory (0,5 %).

Přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií

Přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií eviduje ERÚ, který tyto informace pravidelně aktualizuje a zveřejňuje tento seznam ve smyslu ustanovení § 25 odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Přehled uvedených soustav za rok 2021 je zveřejněn na níže uvedeném odkazu.4 Počet účinných soustav zásobování tepelnou energií za rok 2021 zveřejněný ERÚ byl 221.

Opatření ke stabilizaci a rozvoji v oblasti dálkového vytápění v ČR

Základní cíle při obnově a dekarbonizaci SZT v ČR:

  • transformace SZT a motivace domácností k přechodu na nízko emisní paliva
  • v SZT v maximální míře využít potenciál domácích nízkoemisních paliv – jádro, biomasa a odpad, které budou doplněné zemním plynem jako přechodovým palivem
  • udržet a dále rozvíjet účinné SZT
  • zajištění příspěvku tepláren k regulační kapacitě a na poskytování podpůrných služeb a přispívat tímto ke stabilizaci elektrizační soustavy ČR

Základní současné problémy SZT v ČR:

  • Zásadním aktuálním problémem SZT je výrazný nárůst ceny emisní povolenky, který dopadá zejména na teplárny, které vyrábí teplo z hnědého a černého uhlí. Současně dochází k rychlému snižování množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla. Náklady na nákup povolenek se promítají do ceny tepla a ohrožují ekonomickou životaschopnost řady SZT.
  • Další výrazný dopad na SZT má legislativa EU i ČR v oblasti ochrany ovzduší, jejíž splnění si mezi lety 2013 až 2018 vyžádalo více než 21 miliard korun a další značné investice bude ještě potřeba v období od roku 2021 vynaložit. Jedná se zejména o požadavky vyplývající ze Směrnice 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (tzv. MCPD), zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a navazující vyhlášku č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování, směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích (tzv. lED) a navazující dokumenty zejména Závěry o BAT pro velká spalovací zařízení.
  • Zásadní velké skokové zvyšování ceny elektřiny a plynu v důsledku současné ekonomické situace i války na Ukrajině, které se projevuje zvýšením ceny tepla pro všechny odběratele tepla.

Opatření již provedená nebo plánovaná ke stabilizaci a rozvoji SZT v ČR:

Nastaveny základní strategie pro stabilizaci a rozvoj soustav zásobování tepelné energie

V současné době jsou již nastaveny základní strategie teplárenství (centralizované dodávky tepelné energie a decentralizované dodávky tepelné energie) včetně bilančního modelu, a to ve Státní energetické koncepci ČR a Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu.

Nové systémy provozních podpor

V novele zákona č. 165/2012 Sb., byly schváleny, tyto formy podpory aplikovatelné pro teplárenství.

  • podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
  • podpora elektřiny pro modernizaci výrobny elektřiny
  • podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla udržovací podpora elektřiny
  • podpora tepla z obnovitelných zdrojů udržovací podpora tepla

Nastaveny nové systémy investičních dotací

Pro stabilizaci a rozvoj soustav zásobování tepelnou energií je významným opatřením, které již bylo realizováno, čerpání investičních dotací pro změnu palivové základny, pro modernizace rozvodů tepelné energie a výstavbu nových soustav nebo jejich modernizaci. Z dotačních programů je asi nejdůležitější Modernizační fond, ze kterého se bude financovat modernizace tepláren a jejich přechod na nízkoemisní paliva a podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie. Česká republika jako jedna z prvních v EU zahájila čerpání peněz z Modernizačního fondu. První výzvy programu HEAT byly vypsány již v polovině loňského roku.

Fond obnovy je dalším z programů, který bude poskytovat dotace na projekty zejména s ohledem na modernizaci distribuce tepla v rámci soustav zásobování teplem. Na modernizaci rozvodů tepla je z Fondu obnovy vyčleněno 1,66 mld. Kč.

V případě operačních programů by výroba tepla z biomasy (nové zdroje na zelené louce) měla být v letech 2021–2027 podpořena z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. V případě nových výroben elektřiny/tepla z bioplynu by z Operačního programu Životní prostředí měla být podpořena výstavba bioplynových stanic využívajících odpad nebo přeměna bioplynové stanice na výrobnu biometanu.

Zároveň je v novém systému provozních podpor umožněn také souběh investiční dotace a provozní podpory, což je opatření, které vede ke snižování finančních nároků na provozní podporu.

Další finanční a ekonomické formy podpory

Snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Od 1. 1. 2020 došlo ke snížení sazby daně z přidané hodnoty pro dodání tepla a chladu z 15 % na 10 %.

Nový model cenové regulace teplárenství

Energetický regulační úřad připravuje nový model regulace teplárenství. Nový model by měl v některých případech vést k deregulaci trhu. Obecně by měla zamýšlená deregulace trhu respektovat rozlišení trhu podle soutěžního práva na decentrální vytápění a na dálkové vytápění (SZT) a rozlišovat různé typy zákazníka (regulovaného a deregulovaného zákazníka).

Účinná ochrana soustav zásobování tepelnou energií

Byly zavedeny (do návrhu novely zákona č. 406/2000 Sb., který je součástí změnového zákona k novému stavebnímu zákonu) nové požadavky na odpojování od SZT, které by měly zabránit odpojování od soustavy s možnými negativními dopady (hlavním posuzovaným parametrem by mělo být posuzování podle dopadu na energetickou náročnost). Pro případ realizace odpojení je rovněž vhodné doplnit úpravu, kdy provozovatel SZT má v souladu se směrnicí právo na úhradu všech relevantních nákladů (tedy nejen nákladů na fyzické odpojení zařízení odběratele, ale rovněž odpisů z neodepsaného zařízení). Požadavky vycházejí z požadavků evropské legislativy (směrnice 2018/2001).

Zavedení ověřování správnosti rozúčtování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody

  • V současné době se zvažují a diskutují možná upřesnění legislativních předpisů, které by upravovaly zavedení ověřování správnosti rozúčtování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody pro dodávku tepelné energie ze SZT mezi jednotlivé uživatelé bytů a nebytových prostor a s tím spojené určení odpovědného kontrolního orgánu.
  • Uvedené je zásadním bodem pro udržení SZT vyplývající se získáním důvěryhodnosti a transparentnosti nákladů na dodávku tepelné energie u uživatelů bytů a nebytových prostor.
  • Současná legislativa je v kompetenci a gesci několika resortů (MMR, MPO a ERÚ)

Úprava pravidel pro měření tepla, odečty a požadavky na vyúčtování a záruky původu na teplo z OZE podle požadavku nové legislativy EU

  • Zavedení opatření a požadavky na teplárenství vyplývající z nových předpisů EU (požadavky ze směrnice EP a Rady č. 2018/2001, o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů a směrnice EP a Rady č. 2018/2002, revize směrnice o energetické účinnosti), konkrétně: 
    • požadavky na dálkově odečitatelná měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie u konečných uživatelů, rozlišení pojmu konečného zákazníka a konečného uživatele a s tím spojené požadavky na obsah vyúčtování/informace o vyúčtování a jejich frekvenci poskytování.
    • požadavky na zavedení záruk původu na teplo z OZE (a dále je možné využívat také záruky původu na elektřinu z KVET)

Specifické podmínky

  • V případě výstavby anebo modernizace distribuce tepla v systémech dálkového vytápění a chlazení musí dojít oproti výchozímu stavu ke snížení emisí CO2 min. o 15 % a spotřeby primární energie min. o 15 %. V rámci příslušného snížení dochází k ohodnocení celkových přínosů úsporných opatření před a po realizaci projektu s tím, že musí být tyto hodnoty za oba sledované ukazatele jednoznačně uvedeny. Pro stav před realizací projektu je uvažovaná pouze spotřeba energie z upravené energetické bilance v energetickém posudku týkající se příslušných úsporných opatření projektu.
  • Podpora na opatření týkající se výstavby anebo modernizace distribuce tepla v systémech dálkového vytápění a chlazení se poskytuje pouze v případě, pokud jsou součástí systémů „účinného dálkového vytápění a chlazení“ (ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU), tj. soustava dálkového vytápění nebo chlazení, která používá alespoň 50 % energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % z kombinace této energie a tepla. Není-li systém v důsledku podpořených opatření dosud součástí systému „účinného dálkového vytápění a chlazení“, další modernizace potřebná k dosažení systému „účinného dálkového vytápění a chlazení“ musí být zahájena do tří let od zahájení prací18, na které byla poskytnuta podpora a musí být nejpozději dokončena do tří let od ukončení prací19, na které byla poskytnuta podpora.
  • Do tří let od ukončení prací, na které byla poskytnuta podpora, se musí zahájit práce rekonstrukce zdrojů souvisejících s výrobou elektřiny anebo tepla, a dokončena nejpozději v roce 2030 tak, aby splňovaly požadavky technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01) a nepoužívaly jako zdroj tepla tuhá fosilní paliva, vyjma paliv splňujících kritéria pro výrobu tepla na bázi zemního plynu podle přílohy III technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, tj.: 
    • opatření se týkají flexibilní a účinné výroby elektřiny z plynu nebo kombinované výroby tepla a elektřiny z plynu s emisemi skleníkových plynů nižšími než 250 g CO2e/kWh za dobu ekonomické životnosti zařízení, která obstojí i v budoucnu nebo
    • opatření se týkají flexibilní a účinné výroby elektřiny z plynu nebo kombinované výroby tepla a elektřiny z plynu, jež je uzpůsobená pro využívání plynu z obnovitelných zdrojů a plynu s nízkým obsahem uhlíku, která obstojí i v budoucnu.

Bude-li jako zdroj paliva využita biomasa, musí být investice v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 29 směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů („směrnice o obnovitelných zdrojích energie“, „RED II“). Budou využívány pouze odpady a zbytky biomasy, které lze získat udržitelným způsobem, a investice bude doprovázena opatřeními pro snížení emisí. Bude zajištěn soulad s příslušnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí, aby emise byly v mezích úrovní emisí nebo nižší než úrovně emisí spojené s limity závěrů o nejlepších dostupných technikách (podle směrnice o průmyslových emisích).

Výhled vývoje dálkového vytápění do roku 2030

Níže uvedené tabulky shrnují určitý výhled palivového mixu v rámci soustav zásobování teplem do roku 2050 a související výhled emisí skleníkových plynů. Je patrné, že podíl fosilních paliv (zejména uhlí) bude postupně klesat, což by mělo vést i k souvisejícímu poklesu emisí skleníkových plynů. Uvedený výhled je však zatížen řadou nejistot, které jsou aktuálně znásobeny vývojem geopolitická situace. Jedná se zejména o budoucí roli zemního plynu, který měl sehrát roli určitého tranzitního paliva a umožnit dílčí náhradu uhlí, a to do doby dostupnosti alternativních zdrojů energie. Dílčí výhled je také uveden v materiálu: „Posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku“.

Budoucí situace v SZT a klíčová doporučení

Koncepce navržená ve Státní energetické koncepci

V oblasti teplárenství (centralizované a decentralizované zásobování tepelné energie) je možné za hlavní cíle ČR považovat následující:

  • Prioritně zachovat (ekonomicky i energeticky) účinné SZT
  • Minimálně 60 % dodávky tepelné energie ze SZT pokrýt výrobou z vysokoúčinné KVET.
  • Obnova, transformace a stabilizace SZT by měla být založená v rozhodující míře na domácích zdrojích (jádro, OZE, odpady (všechny složky odpadů), druhotné zdroje) doplněné zemním plynem.
  • Podporovat přechod zejména středních a menších SZT na vícepalivové systémy využívající lokálně dostupnou biomasu, odpady, případně další palivo, kdy především zemní plyn bude plnit roli stabilizačního a doplňkového paliva.
  • Vytvářet v rámci soustav zásobování tepelnou energií podmínky pro efektivní využití tepla z OZE a druhotných zdrojů energie dostupných na regionální a místní úrovni.
  • Významné zvýšení využití odpadů v zařízeních na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout vysoké míry využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění.
  • Podporovat využití především větších tepláren pro regulační služby v sektoru elektroenergetiky. Teplárenské zdroje by se měly více podílet na poskytování podpůrných služeb na úrovni distribuční i přenosové soustavy a měly by tímto přispívat ke stabilizaci elektrizační soustavy.
  • Vytvořit podmínky pro zabezpečení úlohy tepláren v ostrovních provozech jednotlivých oblastí v havarijních situacích a zajistit integraci menších teplárenských zdrojů do systémů inteligentních sítí a decentrálního řízení.
  • Teplárenské zdroje, díky možnosti využití KVET se budou podílet na flexibilních dodávkách elektřiny, na druhé straně technologie jako elektrokotle a tepelná čerpadla mají potenciál zvýšit schopnost řiditelnosti strany výroby/spotřeby elektrické energie.

Změna situace po zahájení válečného konfliktu na Ukrajině

Před zahájením válečného konfliktu byla naplánovaná strategie transformace českého teplárenství (viz. popis výše), která byla založena na dekarbonizaci českého teplárenství, tedy co nejrychlejšího odchodu od uhlí a přechodu na jiné nízkoemisní zdroje energie, kde primární úlohu při této transformaci hrál zemní plyn. Na toto byla připravována a nastavována všechna opatření.

Avšak ve světle současného válečného konfliktu vyvstala otázka úrovně využívání plynu v další energetické transformaci, což je v podstatě hlavním tématem všech diskusí, kdy je k zajištění dostatečného množství plynu a adekvátní ceny velmi důležitý také společný postup v rámci celé Evropské unie. V budoucím období u rozvoje plynových zdrojů omezit rozvoj nových výrobny tepla z plynu do úrovně „krytí“ zemního plynu mimo Rusko s možností následných náhrad alternativních paliv (LNG, biometanu, vodíku...), u současných výroben tepla ze zemního plynu – postupné začlenění náhrady zemního plynu přes nově instalovaná zařízení pro výrobu vodíku z OZE, biometan.

Z důvodu zachování energetické bezpečnosti je na stole také otázka pomalejšího odchodu od uhlí a prodloužení využití stávajících uhelných zdrojů.

Z pohledu budoucího palivového mixu v českému teplárenství je potřeba ještě více se zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich zapojení do teplárenství, i když i zde jsou v České republice omezené možnosti. V oblasti centrálního zásobování teplem je to využití udržitelné biomasy, ale také integrace tepelných čerpadel a solárních kolektorů na ohřev vody do soustav zásobování tepelnou energií.

Dále je nutné analyzovat potenciál biomasy pro energetické využití pro velké výrobny tepla, zintenzivnit využívání odpadního tepla a jeho zařazení do SZT nebo pro individuální vytápění a pokračování v modernizaci teplárenských rozvodů (snížení ztrát a zvýšení úspor).

Je potřeba se více zaměřit na realizaci dalších projektů energetického spalování komunálního odpadu a klást velký důraz na rozvoj těchto zdrojů, které mají navíc několik synergických efektů a přínosů (zbavení se nevyužitého odpadu, použití nevyčerpatelného a neustále produkovaného tuzemského zdroje a výroba elektřiny a tepla). Strategie u budování těchto zdrojů na místní regionální úrovni by měla být nastavena tak, aby v každém kraji byla, pokud možno alespoň jedna takováto spalovna (samozřejmě za předpokladu technických a ekonomických možností a dostatečného množství zajišťovaného odpadu v tomto regionu).

Dále by se mělo jednat o maximalizaci využití tepla z jaderných elektráren, což jsou projekty, které jsou v různém stupni realizace nebo přípravy, a je tedy potřeba tyto projekty dotáhnout do finálního konce.

Analyzování využití vyrobeného tepla u bioplynových stanic a připravit strategii a seznam zdrojů, kterých má ČR v současné době přibližně 500, kdy by bylo realizovatelné vyvedení tepla z těchto stanic a zapojení tohoto tepla do soustavy zásobování tepelnou energií a je také potřeba maximalizovat produkci tuzemského jakéhokoliv biometanu (pokročilého i nepokročilého) a jeho vtlačování do plynárenské soustavy, kdy tento biometan (tedy plyn z OZE) by dokázal také nahradit část zemního plynu. Modernizaci a výstavbu nových BPS provádět maximálně flexibilně - např. výrobna BPS složené za 3 zdrojů by mohla být postavena na tom, že jeden zdroj bude určený primárně k výrobě elektřiny, jeden primárně k výrobě tepla a jeden primárně k výrobě biometanu.

V oblasti individuálního vytápění je potřeba maximálně podporovat instalace obnovitelných zdrojů jak u novostaveb, což v podstatě již dnes zajištuje současná legislativa, tak hlavně při rekonstrukci stávajících budov. Tedy klást důraz na využití tepelných čerpadel, solárních kolektorů na ohřev vody, malých solárních elektráren a využití biomasy. V oblasti individuálního vytápění je potřeba maximálně podporovat instalace obnovitelných zdrojů jak u novostaveb, což v podstatě již dnes zajišťuje současná legislativa, tak hlavně při rekonstrukci stávajících budov.

V oblasti bytových domů se stále častěji projevuje zájem společenství vlastníků nebo družstev o realizaci opatření ke snížení nákladů na energií a ochotou instalace solárních elektráren, solárních kolektorů na ohřev vody, tepelných čerpadel nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla v prostorách těchto objektů. Je potřeba aktivovat iniciativu teplárenských společností, aby tuto projevenou ochotu vzali jako svoji příležitost a chopili se této situace a aktivně se zajímali o situaci a možnosti v jednotlivých bytových domech, kam dodávají svoje teplo a pomohli těmto subjektům s realizací takových projektů, kdy tyto zdroje by mohly být efektivně začleněny do jejich provozovaných soustav zásobování tepelnou energií. Spolupráce mezi bytovými domy (jako odběrateli tepla) a teplárenskými společnosti na přípravě, administraci a realizaci takovýchto projektů může být jedině vzájemně přínosná a oboustranně užitečná. Zde by mohl být poměrně velký potenciál, který je nevyužitý například z důvodu toho, že ve společenstvích vlastníků nebo v družstvech není reálná personální nebo další kapacita na řešení takovýchto projektů. V oblasti bytových domů tedy zintenzivnit spolupráci teplárenských společností s aktuálními projevenými zájmy společenství vlastníků nebo družstev kam dodávají teplo o realizaci opatření ke snížení nákladů na energií a ochotou instalace solárních elektráren, solárních kolektorů na ohřev vody, tepelných čerpadel nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla v prostorách těchto objektů a začlenění těchto zařízení do jejich provozovaných soustav zásobování tepelnou energií.

V programovém prohlášení vlády v oblasti teplárenství jsou uvedeny tyto body:

  • Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033.
  • Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu.
  • Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny.

Klíčová doporučení zásad ve vztahu na oblasti projednávané v EU:

  • Při použití fosilních paliv je třeba zaplatit stejné náklady na uhlík bez ohledu na výkon zařízení. Je třeba vytvořit přechodné podmínky pro CZT, dokud nebudou obnoveny rovné podmínky na trhu s vytápěním.
  • Nebude zavedeno žádné zdanění udržitelné biomasy a mělo by se zabránit další diskriminaci velkých zařízení.
  • Měl by být podporován rozvoj zařízení pro energetické využití odpadů v zemích s vysokým podílem skládkování komunálního odpadu.
  • Nekomplikovat dále využívání domácí udržitelné biomasy pro výrobu energie.
  • Zajistit dostatečné finanční prostředky na investice a jasná pravidla pro schvalování veřejné podpory a dostatečný personál pro zajištění rychlého schvalovacího procesu veřejné podpory.
  • Dostatečné přechodné období pro zpřísnění definice účinného dálkového vytápění a definice vysoce účinné KVET tak, aby stávající zařízení mohla reálně vyhovovat.

Jasná pravidla pro započítávání obnovitelných plynů dodávaných prostřednictvím 

Zdroj: Posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v České republice, studie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 22. března 2023 

Pozn: Zkrácený výpis z textu MPO, (SPVEZ, Ing.Jan Bouška).

Nejnovější zprávy

Informace o zpracování osobních údajů
Webdesign Zdeněk Nováček, s.r.o.