Energetickým problémům se nevyhnou ani severské země. Tamní zásoby vody jsou letos výrazně nižší a omezují tak nejdůležitější zdroj elektřiny v regionu. Skandinávie zároveň řeší strmý růst cen energií, které vyšplhaly až na pětinásobek v porovnání s loňským rokem, informovala o tom agentura Bloomberg.

Například Švédsko se teď spoléhá především na 52 let starou elektrárnu na fosilní paliva. Švédská energetická společnost Vattenfall se zase snaží přesvědčit průmyslové uživatele, aby před zimou co nejvíce šetřili energiemi.

„S novými kabely, které přivádí energie do Německa či Velké Británie, vstupují do severského systému velké cenové rozdíly, které už Evropa zaznamenala,“ uvedl pro Bloomberg Mats Persson, vedoucí obchodu finské energetické společnosti Fortum Oyj.

Podle něj způsobují nízké hladiny severských vodních nádrží a nedostatek zemního plynu v Evropě energetickou bouři. Situaci podle něj nepřispívají ani zvyšující se ceny uhlí.

Nádrže jsou naplněné jen z půlky

Hladiny vody v norských přehradách jsou v tomto ročním období nejnižší za více než deset let. I když v posledních dnech pršelo, palčivá situace na jihozápadě Norska způsobila, že provozovatel sítě Statnett SF vydal v pondělí varování obchodníkům s tím, že bilance energie je na druhém stupni.

Pokud by došlo až k pátému stupni, znamenalo by to, že se energie budou muset „přidělovat“. Jihozápad Norska navíc disponuje největší kapacitou vodních nádrží v zemi a je propojen s Německem, Dánskem a Británií.

Úroveň naplnění nádrží byla v týdnu od 20. září nejnižší od roku 2006, pohybovala se kolem 52 procent celkové kapacity. Situace tak vyvolává obavy jen několik týdnů před kritickým zlomem, kdy hladiny nádrží začnou kvůli chladnějšímu počasí a zvýšené produkci energií klesat.

„Normálně se nádrže v tomto ročním období naplní, ale v srpnu i v září jsme měli teplotní rekordy a velmi málo srážek,“ řekl pro Bloomberg Anders Gaudestad, výkonný viceprezident pro řízení spotřeby v norské společnosti Agder Energi.

Švédsku hrozí růst inflace

Údaje o dostupnosti vody jsou pro energetický trh stejně důležité jako souhrnný počet evropských úrovní skladování plynu, které jsou v současnosti pod drobnohledem expertů na energetiku, obchodníků a ekonomů. Nejvíce zasaženými zeměmi z pohledu energetiky jsou momentálně podle agentury Bloomberg Irsko a Velká Británie.

Situace ve Skandinávii se tak negativně projeví i na zbytku Evropy, přičemž Británie bude zasažena asi nejvíce.

„Severské země totiž nemají dostatek vody, a proto zřejmě nebudou schopné energii exportovat,“ doplnil pro Bloomberg Sigbjorn Seland, hlavní analytik průmyslového poradce StormGeo Nena AS. To je především velká rána pro Británii, která požárem na vedení elektřiny z Francie přišla o jednu z klíčových energetických tepen.

„Myšlenka, že budeme zelenou baterií pro Evropu, se letos v zimě rozplyne,“ řekl Andre Gustavsson, analytik švédské společnosti Skelleftea Kraft AB. Nejhorším scénářem by podle něj bylo, že rostoucí ceny zasáhnou hospodářský růst zemí, jakmile společnosti začnou omezovat vývoz.

„Na výkyvy cen si budeme muset zvyknout, protože jaderné, uhelné a plynové elektrárny budou vyřazeny z provozu,“ řekl pro Bloomberg Mats Gustavsson, viceprezident pro energetiku švédské těžařské společnosti Boliden AB. Společnost právě podepsala novou dlouhodobou energetickou smlouvu na hutě v Norsku.

Ceny energií tak na severu ještě chvíli porostou a s nimi zřejmě i inflace. Ta by mohla v příštích měsících ve Švédsku překonat tříprocentní hranici, což je úroveň naposledy zaznamenaná v roce 2008.