Šéf ČEPS: O energii bude finanční boj

Právě jím řízená firma je zodpovědná za spolehlivé zajištění dodávek elektřiny pro české spotřebitele. Zatím je Česko energeticky bezpečné i díky uhlí. Problémem je ale velký tlak na odstavení uhelných zdrojů, za něž zatím není náhrada.

„Staré uhelné zdroje tlačí k odchodu několik faktorů. Prvním může být administrativní zásah, vycházející třeba z rozhodnutí uhelné komise. Dalším faktorem je bankovní sektor. Taxonomie (chystaná evropská klasifikace zdrojů podle jejich udržitelnosti, která bude mít vliv na cenu úvěrů, pozn. red.) může znamenat zásah do cash flow energetických firem. Dalším faktorem jsou takzvané BAT a BREF, tedy požadavky na použití nejlepších možných technologií. Elektrárny se musí modernizovat, ale nikdo nepůjde do modernizace, když nebude mít jistotu dodávek alespoň na několik let dopředu,“ vysvětlil Durčák, podle nějž k odstavení uhelných zdrojů naopak nepovede růst cen emisních povolenek.

„Povolenka sama o sobě podle našich modelů nezavře uhelné zdroje dřív, než za ně budou alternativní možnosti dodávek. Je to jednoduché. Kdyby se vypnuly uhelné zdroje, které dnes tvoří zhruba čtyřicet procent naší výroby elektřiny, tak máme dvě možnosti. Buď těch čtyřicet procent odněkud dovezeme. Jenomže v tuto chvíli to nevypadá, že by k dovozu byla v ostatních zemích dostatečná kapacita. Anebo musíme tu rovnici narovnat na straně spotřeby, tedy ovlivňovat průmysl, ovlivňovat obyvatele, posunovat spotřebu v čase. Myslím si, že i když cena povolenky dál požene směrem nahoru, tak podstatná část zdražení se bude automaticky jedna k jedné převádět do ceny silové elektřiny, k zavírání elektráren to samo o sobě nepovede,“ řekl šéf ČEPS, který je zároveň přesvědčen, že útlum bude postupný, ne úplně rychlý.

Otázkou zůstává, čím je možné během relativně krátké doby uhelné zdroje nahradit. Technicky je prakticky jediným možným náhradním zdrojem zemní plyn. Jeho využití má však mnoho kritiků, kteří upozorňují, že přechod z uhlí na plyn nedává smysl z ekologického, ekonomického ani bezpečnostního hlediska.

Pochybnosti vyjádřil i Martin Durčák. „Nevím, jestli je plyn politicky rozumná cesta. Technicky v současné době nevidím žádné jiné řešení. Máme obnovitelné zdroje, které úplně nefungují v zimě. Je tu představa, že pak energii odněkud dovezeme. Odněkud. Už neřešíme odkud. O energii bude finanční boj. A přebytky, o kterých si myslíme, že budou, prostě být nemusí,“ uvedl s tím, že ani případný přechod na plyn nelze uskutečnit nijak závratně rychle.

„Jen příprava nových plynových elektráren, což jsou první stabilní náhradní zdroje, v rychlém scénáři trvá kolem pěti let. A to jen tam, kam už jsou předem přivedeny sítě. Nevím, jestli se to dá zvládnout do roku 2030. Také záleží na tom, jak se postaví Evropská komise v rámci taxonomie k plynu. Jestli budou poskytovány úvěry na plynové elektrárny,“ vysvětlil Durčák. Evropská komise zatím o postavení plynu stále nerozhodla.

Z klimatického hlediska totiž plyn oproti uhlí žádné zlepšení nepřináší. Při jeho těžbě a přepravě totiž uniká do ovzduší metan, který je mnohonásobně silnějším skleníkovým plynem než CO₂.

Durčák proto upozornil, že vedle dalších opatření musí Česko urychleně navýšit své kapacity jaderných zdrojů. „Pokud opravdu chceme bezemisní zdroje, tak to nepůjde s jinou spolehlivou technologií, než je jádro,“ zdůraznil šéf ČEPS, který zároveň upozornil, že pokud chceme mít opravdu zelenou energetiku, novou energetiku, tak v horizontu desítek let do ní prostě budeme muset hodně investovat. „Energetika, jak ji známe, vymizí. Budeme muset daleko přesněji zvažovat, kdy si jaký spotřebič zapneme. Budeme se chovat daleko šetrněji, zvažovat, jestli budeme péct nebo prát v době špiček. Přijdou dynamické tarify, v nichž bude elektřina v době špiček dražší. To je jedna z podmínek pro novou energetiku,“ uzavřel Durčák.