Energetický regulační úřad vydal čtvrtletní zprávy pro elektroenergetiku,
plynárenství a teplárenství. Výroba elektřiny v porovnání se
stejným obdobím loňského roku klesla, její spotřeba naopak rostla
a zvýšila se také spotřeba plynu. Mírný meziroční nárůst provázel
i výrobu tepla.
Elektroenergetika
Podobně jako tomu bylo ve druhém letošním čtvrtletí, spotřeba
elektřiny znovu rostla (+1,1 %) a dosáhla hodnoty 16,8 TWh. Nejvyšší
nárůst byl patrný ve Středočeském kraji (+4,1 %), nejvyšší pokles
byl naopak zaznamenaný v Jihomoravském kraji (-3 %).
„Rychleji, než by odpovídalo celorepublikovému průměru, rostla
spotřeba domácností. Domácnosti meziročně spotřebovaly o 1,3 procenta
elektřiny více a spotřeba se u nich zvýšila ve všech krajích – nejvíce
ve Středočeském, o 3,4 procenta, nejméně v Olomouckém, o 0,2 procenta,"
dodává ke statistice Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Výroba elektřiny ve třetím čtvrtletí dosáhla 19,2 TWh (brutto),
což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 1,3 TWh méně
(-6,3 %). Nejvyšší meziroční pokles provázel výrobu v parních elektrárnách
(-1,6 TWh, tj. -15,5 %), přečerpávací vodní elektrárny naopak svou
produkci více než zdvojnásobily (+136 %).
Z vyhodnocení salda ve třetím čtvrtletí roku 2019 vyplývá, že
nadále trvá převaha exportu elektřiny nad jejím importem, rozdíl
se však meziročně snížil o 35 % (1,4 TWh).
Největší meziroční změnu výroby elektřiny zaznamenaly parní elektrárny,
a to pokles o 1,6 TWh, tj. o 15,5 %. Výroba klesla také v jaderných
elektrárnách o 6 %, plynových a spalovacích elektrárnách o 4,2
% a fotovoltaických elektrárnách o 7,2 %.
Naopak paroplynové elektrárny vyrobily o 662 GWh více, což představuje
nárůst proti minulému čtvrtletí o 68 %. Více jak dvojnásobnou výrobu
oproti loňskému čtvrtletí zaznamenaly přečerpávací vodní elektrárny,
konkrétně došlo k nárůstu o 136 %. Rostla také výroba ve větrných
elektrárnách, meziročně o 10 % a ve vodních elektrárnách o 4,5 %.
Zatímco malé vodní elektrárny vyrobily o 12
% více, velké vodní elektrárny vyrobily o 1 % méně.
Plynárenství
Celková čtvrtletní spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla
1 247 mil. m3 (13 291 GWh), což odpovídá meziročnímu
nárůstu skutečné spotřeby o 18,1 %.
Největší podíl tvořila spotřeba velkoodběratelů (73,7 %), z nejvýznamnějších
odběratelů byl patrný především zvýšený provoz plynové elektrárny
Počerady II. Domácnosti se na spotřebě plynu v uplynulém čtvrtletí
podílely 9,6 %. K nárůstu spotřeby plynu došlo napříč všemi kraji
republiky, a to přesto, že třetí čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně
nadprůměrné a průměrná teplota (17,3 °C) se pohybovala o 1,3 °C
nad dlouhodobým teplotním normálem.
Teplárenství
Teplárny ve třetím čtvrtletí vyrobily 24 708,2 TJ tepla, o 1,6
% více v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Při výrobě
se nadále uplatňuje nejvíce hnědé uhlí (35 %), následované biomasou
(17 %) a zemním plynem (16 %). V krajském
členění stojí v popředí Ústecký kraj, kde se vyrobí téměř čtvrtina
tuzemského tepla (23 %), na druhém místě se nachází Moravskoslezský
kraj (20 %) a na třetím Středočeský kraj (16 %).
Podíl kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) na (netto)
výrobě tepelné energie dosáhl ve sledovaném období 61 % (13 815,9
TJ). Také u KVET zůstává dominantním palivem hnědé uhlí (47 %).
|
