Nová pravidla se vedle terénních úprav týkají vodních děl o rozloze do dvou hektarů a výšky hráze do 2,5 metru. Poslanci tím chtěli usnadnit vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu. Reagovali na stále častější výskyt takzvaného meteorologického sucha, které kvůli nedostatku srážek trvá delší dobu a zasahuje větší území.  „Základním smyslem novely je urychlit výstavbu a zřizování menších vodních děl a terénních úprav tak, abychom krajině vrátili schopnost lépe zadržovat vodu,“ sdělil ČTK spoluautor novely Jan Birke (ČSSD). Návrh vychází ze záměru, který už přede dvěma lety předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Původně navrhovanou výšku hrází Sněmovna během projednávání předlohy o jeden metr zvýšila a také přesunula povolovací proces ze stavebního do vodního zákona.

„V praxi to znamená, že povolovací proces se přesouvá z komplikovaného stavebního zákona do mnohem jednoduššího vodního zákona, což značně usnadní vznik malých vodních děl a terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině. Ty budou nyní moci vznikat na ohlášení vodoprávnímu úřadu a nebudou vyžadovat klasické stavební řízení,“ uvedl Birke. “Díky novele tak zkrátíme lhůty z několika let na několik měsíců, budeme lépe čelit možnému nedostatku vody v krajině a přispějeme i k rozvoji biodiverzity,” dodal.

K požadovaným dokumentům pro ohlášení se bude přikládat mimo jiné závazné stanovisko orgánu územního plánování. Územní rozhodnutí ani souhlas se vydávat nemá. K ohlášení vodního díla i terénních úprav nemá být nutné závazné stanovisko orgánu ochrany životního prostředí, pokud nepůjde o zvláště chráněná území, například národní parky, chráněné krajinné oblasti nebo rezervace.