Berlín - Německo k dnešku ukončuje provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tři další zbývající jaderné elektrárny
země odstaví do konce roku 2022, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. V nadcházejících letech chce přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Důvodem jsou rizika havárie a také radioaktivní odpad, který provozem
nukleárních elektráren vzniká.
Nyní odstavované jaderné elektrárny ale přispívaly k udržitelné ochraně klimatu. „Každý rok vyprodukovala jaderné elektrárna Grohnde okolo 11 miliard kilowatthodin energie bez emisí
oxidu uhličitého. Tím ročně ušetřila takřka deset milionů tun oxidu uhličitého a přispěla tak k ochraně klimatu,“ uvádí společnost PreussenElektra, která zařízení v Grohnde provozuje.
Podobnou úsporu oxidu uhličitého dosahoval i společností RWE provozovaný blok C elektrárny Gundremmingen.
Německá jaderná elektrárna Grohnde
Blok C jaderné elektrárny v bavorském Gundremmingenu je v provozu od března 1984. Blok A byl v provozu v letech 1967-1977. Blok B, který byl uveden do provozu v roce 1984, byl odstaven
31. prosince 2017 a blok C - rovněž uvedený do provozu v roce 1984 - následoval v roce 2021
JE Brokdorf
Jaderná elektrárna Brokdorf, kterou provozuje PreussenElektra, pak za dobu svého 35letého provozu ušetřila přes 380 milionů tun oxidu uhličitého, který by jinak vznikl spalování uhlí
a plynu.
Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD)
ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030.
Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky
neutrální. To je stav, kdy emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci jsou v rovnováze.
Transformace energetiky a hospodářství si vyžádá mimořádné investice. Ekonomka a expertka na energetický výzkum a ochranu životního prostředí z německého hospodářského institutu DIW
Claudia Kemfertová v rozhovoru se zahraničními novináři řekla, že podle studií je třeba ročně investovat 50 až 80 miliard eur (až dva biliony korun). Ekologické investice chce podpořit
i vláda, která do svého podpůrného fondu převedla 60 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun).
|
