Jádro podle nového českého premiéra Petra Fialy musí být mezi podporovanými zdroji energie, nutností je podle něj dostavět další bloky jaderných elektráren, jinak nebude mít Česko dost energie v rozumných cenách. Stejný názor zastává i prezident Miloš Zeman. „Jestli něco vyčítám minulé vládě, tak je to to, že zpomalila tendr na výstavbu nejenom Dukovan, ale i Temelína a tím nás odsoudila k energetické chudobě,“ řekl před pár dny v televizi CNN Prima News. Obdobně mluví energetičtí odborníci i stále platná energetická koncepce.

„První nový blok musí co nejdříve následovat druhý nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany, ale to nejsou skutečně nové, dodatečné zdroje, ale jen náhrada za zastarávající reaktory v JE Dukovany, kterým skončí v 40. letech životnost. Proto je nutné také postavit na již schváleném stanovišti dva nové reaktory v Temelíně jako v 50. letech 21. století skutečně první rozšíření stabilní výroby elektřiny v ČR. V druhé polovině 21. století je pak vhodné na již vytipovaných místech v ČR (Tetov a Blahutovice) postavit další dvě jaderné elektrárny tak, aby v souladu se SEK byla dominance výroby elektřiny z jádra na úrovni 60 % -70 % energetického mixu ČR,“ napsala ve svém komentáři ke koaliční smlouvě nové vládní koalice členové Think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Přesto není zdaleka jisté, že tomu tak alespoň částečně bude. Na zadní se totiž staví zastánci konkurenčního zdroje, konkrétně zemního plynu. Minulý týden skončila několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí EU na bruselském summitu, bez dohody. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Proti se však postavilo Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem.

Rakousko je protijaderné dlouhodobě, Němci si před pár lety odsouhlasili odchod od jaderné energetiky a postupně vypínají své atomové elektrárny. To je však jen polovina příběhu. Obě země totiž současně vehementně tlačí jiný zdroj, kterým je zemní plyn. A to navzdory tomu, že jde podle odborníků i ekologů o zdroj, jehož masivní nasazení je z klimatického i bezpečnostního hlediska velmi kontroverzní.

Evropská unie žádným plynem nedisponuje a je tak absolutně závislá na jeho dovozu, většinově z Ruska. Kromě toho při započtení emisí při těžbě a přepravě je klimatická zátěž plynu srovnatelná s uhlím. Problémem je i brutální růst ceny plynu, která v posledních měsících stoupla o stovky procent. Například zmíněný Think-tank Realistická energetika a ekologie ve svém usnesení navíc uvádí, že jak ukázala krize z října 2021, plynu není a nebude dostatek na všechny evropské plány s dominancí Německa. „Po dobudování plynovodu před Pákistán do Indie v roce 2026 bude Rusko spolu se svým plynovodem Síla Sibiře do Číny schopno prodat veškerou svou produkci plynu do Asie a ještě za vyšší ceny. Americké dodávky LNG také směřují na cenově atraktivnější trhy Středního východu a Asie. Plány na masivní využití zemního plynu jsou pro ČR slepou cestou vývoje,“ uvedli odborníci.

Zastánci přechodu na plyn však přesto masivně tlačí, a to i v tuzemsku. A dobře vědí, že jejich plány se kříží s těmi jadernými. Proto jádro torpédují. Velkým odpůrcem jádra je například minoritní akcionář ČEZ, který se současně dlouhodobě podílí na významných obchodech skupiny J&T v oblasti energetiky, Michal Šnobr. Proto také na twitteru ostře kritizoval výše zmíněné vyjádření premiéra Fialy. „Je to neuvěřitelné, ale premiér Fiala evidentně hodlá pokračovat v ANO báchorkách o jádře, které nám zajistí rozumnou cenu elektřiny. NIC takového není možné, snad jen opak. Neexistuje v ODS nikdo, kdo by premiérovi vysvětlil základy?,“ napsal Šnobr. Toto vyjádření je však třeba zasadit do kontextu, protože J&T a Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského patří ke klíčovým (nejen) tuzemským hráčům, kteří jsou zainteresovaní na plynovém byznysu. Je nepochybné, o co jde. Ve hře není nic menšího než obří balík peněz.