Uhelné elektrárny začínají kvůli drahým emisním povolenkám prodělávat, i když přenášejí alespoň zčásti své rostoucí náklady na spotřebitele, jimž kvůli tomu zdražuje elektřina. Skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského počátkem týdne oznámila, že v celé Evropě kromě Německa vypne své uhelné elektrárny a teplárny do roku 2030. V Česku holding provozuje Elektrárnu Opatovice – výrobce elektřiny a tepla pro 63 tisíc východočeských domácností. Sokolovská uhelná skončí s těžbou uhlí a jeho spalováním ve vlastních elektrárnách Vřesová a Tisová i s prodejem do dalších domácích tepláren „mezi lety 2025 až 2030“. Polostátní ČEZ už zavřel elektrárnu Prunéřov, příští týden odstaví druhý největší uhelný blok v Česku – Mělník 3 a nejpozději na konci topné sezony v roce 2023 černouhelné Dětmarovice. Další z velkých producentů energie Pavel Tykač (vlastní elektrárny v Počeradech a Chvaleticích a teplárny Kladno a Zlín) zatím svůj útlumový plán nezveřejnil, napsala Zuzana Kubátová na serveru Seznam Zprávy, podle níž se nabízí otázka, jak dlouho budou ztrátové elektrárny, které zatím svůj konec neohlásily, v chodu. Soukromé investory k jejich provozu nemůže nikdo nutit. Kdyby zavřeli brány hned, zlepší si ekonomiku a navíc sklidí vděk ekologicky orientované části populace.

Do konce dekády tak prakticky jistě přijde Česko o zdroje pro výrobu téměř dvou pětin své dnešní spotřeby. Podle statistiky ERÚ u nás elektřina z uhlí loni pokryla přesně 43,4 procenta domácí spotřeby. Problém je, že náhradu za uhlí Česká republika nemá. Předchozí vlády se na situaci nepřipravily, řeší ji narychlo až teď. A zatím v tom nepokročily.

V Česku se sice plánuje za dotace z Modernizačního fondu rozsáhlá výstavba obnovitelných zdrojů, především solárů. Ty ale dostatečnou náhradou za uhlí nejsou, dokáží vyrábět jen při příznivém počasí a v českých podmínkách jsou bez užitku po většinu zimy. Potřebujeme k nim tedy ještě záložní zdroje, které jejich sezonní výpadky nahradí.

Plyn nebo uhelky v pohotovosti?

„Jedinou smysluplnou náhradou za uhlí je pro Česko plyn,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra průmyslu René Neděla. Jádro se nestačí v šibeničním termínu postavit. Energetická úložiště nejsou při dnešní úrovni technologie pro řešení sezonních výpadků dost výkonná.

Jako náhrada stávkujících solárů a větrníků může teoreticky sloužit uhlí, tak jak s tím počítají některé evropské země (například Německo). To chce poslední uhelné zdroje odstavit až v roce 2038, do té doby mají sloužit právě jako rezerva pro období nedostatku výkonu v síti.

Podobné kapacitní mechanismy, jejichž zavedení podléhá schválení v Bruselu, má podle Neděly v Evropě šest států. Třeba Polsko může podle něj jako kapacitní zálohu použít až 80 procent své uhelné energetiky. Česko však o kapacitních mechanismech začalo s Bruselem jednat až těsně před loňskou covidovou pandemií. Do té doby totiž vláda věřila, že výpadek uhlí vyřeší ve druhé půli 30. let nový jaderný zdroj. Vyjednat teď převedení uhelek do kapacitních záloh je podle něj už nereálné.

Ani do stavby plynových elektráren se však investoři nehrnou, protože bez dotací nebo kontraktů na kapacitní služby nemají zajištěnou návratnost svých investic. Plyn navíc EU neuznává jako „čistý“ zdroj, a tak je na plynové projekty prakticky nemožné sehnat bankovní financování. K tomu není jasné, jak dlouho EU bude fosilní plyn v energetice alespoň tolerovat. Při spalování má totiž oproti uhlí zhruba poloviční emise, ale větším problémem jsou úniky metanu při těžbě a přepravě. Celková zátěž pro klima může být oproti uhlí dokonce ještě vyšší. Česko navíc plynem na rozdíl od uhlí prakticky nedisponuje, drtivou většinu musí dovážet hlavně z Ruska.

Neděla ujistil, že zástupci Ministerstva průmyslu s Evropskou komisí jednají a vysvětlují jí, že Česko se bez plynu jako přechodového mostu k novým technologiím neobejde. Česku však běží čas. Příprava průmyslové stavby, jakou je plynová elektrárna, u nás podle Jaroslava Rokose trvá minimálně pět let, další zhruba čtyři roky by se stavělo.

Už teď jsme tedy na samé hranici, kdy je možné ještě náhradu uhlí plynem v Česku stihnout. Podmínky ale výstavbu stále nedovolují a čas neúprosně běží.

Jak se tedy už za pár let hrozící energetická díra v Česku vyřeší, pořád není jasné. Češi se tak musí začít připravovat na systém, který v době nedostatku výkonu v síti začne omezovat odběr elektřiny. Nebo si pořizovat vlastní energetická úložiště a generátory.