Shell je společností, kterou známe především jako producenta paliv a olejů, nicméně environmentální tlaky jsou velmi silné a je jasné, že tvrdošíjně se soustředit na ropné produkty by nemuselo být prozíravé. Proto v únoru prohlásila, že už do roku 2030 chce prodávat 560 TWh elektřiny ročně a věnovat se také vodíku. To ukazuje i spuštění největší továrny na zelený vodík pomocí PEM elektrolýzy v Evropě. Není však největší na světě, tento primát drží 20 MW továrna v Kanadě.

V případě Shellu jde o 10MW továrnu Refhyne v Porýní blízko Kolína nad Rýnem. Shell zde chce také produkovat udržitelná paliva pro letecký průmysl a "obnovitelný" zemní plyn (bio-LNG). Pokud jde o produkci zeleného vodíku, zde se plánuje roční produkce 1 300 tun (což by osobním elektromobilům při spotřebě 1,1 kg/100km mohlo stačit na ujetí asi 120 milionů km, (tedy na roční nájezd cca 8 000 aut, pozn. redakce). Postupně se plánuje zvýšení výrobní kapacity až na 100 MW (Refhyne II).

Vodík se považuje za slibné palivo a formu ukládání elektrické energie budoucnosti. Co se týče skladování, proti akumulátorům má mnohem nižší environmentální dopady, na druhou stranu je tu problém s neefektivitou (použití elektřiny "přes baterku" přináší nižší ztráty než pomocí elektřiny vyrobit vodík, stlačit ho a pak ho přes palivový článek zpět převést na elektřinu). Není to ale zdaleka jediná cesta, existují i jiné způsoby ukládání vodíku, např. chemicky přes čpavek a jiné sloučeniny.

Nová továrna byla financována i s pomocí Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking (FCH JU) od Evropské unie, o výrobu elektrolyzéru se postarala firma ITM Power v Sheffieldu. Výhodou PEM elektrolýzy je vyšší účinnost než u starších metod (alkalických elektrolyzérů), také dokáže mnohem lépe dynamicky reagovat na rychle měnící se úroveň proudu. Díky tomu je mnohem vhodnější k ukládání energie z obnovitelných zdrojů.