„V kontextu smýšlení moderního Evropana je elementárním předpokladem ústupu od uhlí tlak na pokles spotřeby elektřiny a tepla. Zde jistě máme rezervy (zejména v oblasti spotřeby budov), proti tomu nicméně působí stále markantnější trend elektrifikace (elektromobilita, tepelná čerpadla). Ukazuje se, že vyspělé civilizace se naučily snižovat energetickou náročnost hospodářství, ale stále nedokázaly ekonomicky růst a přitom snižovat spotřebu elektřiny,“ napsal Farkač.

Jako alternativa uhlí se nabízí kombinovaná výroba elektřiny a tepla z dřevní štěpky. „Osobně to považuji za jeden z největších podvodů na životním prostředí, protože i když má biomasa prakticky totožné měrné emise CO₂ jako hnědé uhlí, je z pohledu evropské legislativy považována za čistý zdroj, a tudíž si nemusí kupovat emisní povolenky. A zatímco v Americe řídnou lesy, přes oceán putují do Dánska či Velké Británie miliony tun dřevní hmoty,“ vysvětlil analytik.

Farkač dále uvádí, že důstojnou náhradou uhlí z pohledu výroby elektřiny (méně z pohledu výroby tepla) dokážou být obnovitelné zdroje, zejména na bázi slunce a větru. Technicky se ovšem jedná o náhradu, která v celé soustavě musí mít vždy dostatečnou rezervu pro případy, kdy OZE nevyrábí kvůli příliš slabému větru, nedostatku slunečního záření či nízkému stavu vody. „Není myslitelné, abychom v 21. století přestali spotřebovávat elektřinu, kdykoli přestane foukat nebo svítit. Proto potřebujeme mít zdroje flexibilní, které lze regulovat a které na pokyn dispečera mohou změnit výkon bez ohledu na klimatické podmínky. Takovými zdroji vždy budou uhelné a plynové elektrárny či teplárny,“ zdůraznil Farkač.

České uhlí má podle něj před sebou maximálně 30 let. V praxi ten konec však s největší pravděpodobností nastane dříve. Vládní Uhelná komise, od které se čeká, že doporučí termín ukončení spalování uhlí, se ovšem náhradou uhlí doposud nezabývala. „V posledních týdnech tak působí sympaticky alespoň snaha ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka hledat náhradu pro uhlí v teplárenství. Bylo by nanejvýš vhodné, aby podobná diskuze o systémové náhradě uhlí byla vedena i v případě produkce elektřiny. Považoval bych za nezodpovědné, abychom určili konec uhlí bez rozhodnutí, čím jej nahradíme a kde zaměstnáme propuštěné lidi. Zbrklý přístup nás může vehnat do situace, kdy na dobu uhelnou plynule naváže doba kamenná,“ uzavřel Farkač.