V Kalifornii, nejlidnatějším státě USA, probíhá progresivistický pokus na bezmála 40 milionech lidí. Stát totiž chce do roku 2030 mít polovinu elektřiny ze solárních elektráren, do roku 2045 pak má být veškerá elektřina z bezuhlíkových nebo obnovitelných zdrojů. Jenže ani ve slunné Kalifornii nesvítí slunce po tom, co zapadne. A tak, když došlo v pátek 14. srpna večer k očekávatelnému souběhu událostí – vysoké spotřeba elektřiny kvůli vedru největšímu za deset let, výpadku klasické elektrárny a západu slunce, nezbylo provozovatelům, než odpojit dodávku elektřiny dvěma milionům lidí. Energetici přitom viděli hrozící nebezpečí již pozdě odpoledne a kvůli nedostatku rezervních kapacit začali odpojovat velké odběratele. Jenže to nakonec nestačilo.

Podle německého webu Tichyseinblick.de, který o události informoval na základě zprávy Bloombergu za problém nemohly jen solární elektrárny. Ty k němu přispěly tím, že v panujících vedrech dodávají až o 10 procent méně elektřiny a pak samozřejmě tím, že se západem slunce přestanou pracovat. Současně však došlo k výpadku 500 MW klasického zdroje a druhý klasický zdroj s výkonem 750 MW se nepodařilo uvést do chodu dostatečně rychle. Z toho je zřejmé, že ani bohatá Kalifornie nemá v záplavě obnovitelných zdrojů v pohotovosti dostatečné výrobní zálohy.

To se teď může stávat. Čím víc OZE, tím víc nejistoty – zhruba tak se dají shrnout reakce, které citoval Bloomberg. „Nyní máme mnohem rizikovější zásobování energií, protože slunce ne vždy svítí, když chceme, a vítr ne vždy fouká, když chceme,“ řekl například Frank Wolak, profesor ekonomie na Stanfordské univerzitě. Že se podobně rozsáhlé výpadky v horkém létě mohou opakovat, upozornil i analytik Bloomberg NEF, Brian Bartholomew, analytik společnosti Bloomberg NEF.

Téměř před rokem, 18. září, přednesl Mark Rothleder, viceprezident kalifornského provozovatele elektrické sítě California Independent System Operator Corporation, přednášku o nadcházející krizi. Upozornil na to, že s tím, jak solární parky dodávají do kalifornské sítě čím dál víc elektřiny, budou přicházet k večeru, zejména v horkých dnech, přicházet krize v dodávkách elektřiny. Protože jak lidé přicházejí z práce domů, zapínají klimatizace. Poptávka po elektřině proto roste v době, kdy slunce zapadá a fotovoltaika přestává vyrábět energii. Elektřina by se pak musela importovat z okolních států, ale ty by jí nemusely mít k dispozici dostatek.

Což je stav, který již dobře znají němečtí provozovatelé přenosových soustav, upozorňuje německý portál Tichyseinblick. Podle něj by bez elektřiny ze sousedních zemí byly v Německu výpadky několikrát denně.

V Kalifornii ovšem nejde o ojedinělou událost, výpadky jsou tam letos zřejmě docela běžné, jak z USA informuje na portálu Neviditelný pes Ája Bufka: Kalifornský guvernér Gavin Newsom vystřízlivění ze zeleného snu přiznal už v půlce letošního srpna a žádal spoluobčany, aby nepoužívali elektrickou energii především ve večerních hodinách. V tiskové zprávě uvedl: „Obnovitelné zdroje energie nedokázaly poskytnout státu dostatek elektřiny během nejvyšší poptávky a potřebovaly pomoc z jiných zdrojů (především uhlí).“ Bufka ve svém textu cituje i další výroky, které v souvislosti s výpadky zazněly. Například zástupce společnosti Power The Future, který řekl: „Rodiny si na střídavé vypínání elektřiny budou muset zvyknout, protože „zelená nařízení“ vytváří požadavky, které se nepodřizují potřebě obyvatel ani přírodě.“

Kalifornie přitom není v USA sama, kdo se rozhodl pro zelenou cestu. Stejný závazek si dala také Minnesota, která měla velké problémy s výpadky proudu naopak loni v zimě. Takže tam lidé místo ochlazení volali po troše tepla.

Všechny tyto zprávy ukazují na jediné. Že ti, kteří tvrdí, že se zatím nedokážeme obejít bez konvenčních zdrojů, včetně těch fosilních, mají pravdu.