Normy až dvou třetin států Evropské unie, včetně Česka, neumožňují
přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské
infrastruktury. Evropská komise (EK) přitom počítá v dalším
období s používáním vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektřiny
a tento plyn by měl také ve větší míře nahradit fosilní paliva
v energeticky náročných oborech jako je ocelářský nebo petrochemický
průmysl, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu. V tiskové zprávě
to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
„Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích EK
připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti. Je potřeba zharmonizovat
standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků
při různých povolených koncentracích na národní úrovni,“ řekla
dnes výkonná ředitelka ČPS (Českého plynárenského svazu) Lenka Kovačovská.
„Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá
se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku
a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení
mezi přepravními a distribučními soustavami,“ doplnila.
V Česku dosud výzkumné projekty ohledně výzkumu vlivů obohacování
zemního plynu vodíkem nezačaly. ČPS proto spoléhá na data ze zahraničních
studií. Podle svazu lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě
98 procent.
„V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče
konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně
bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a
normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní
plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme
pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské
komise to rozhodně nebude limit konečný,“ sdělila Kovačovská.
Výsledky zahraničních studií podle svazu potvrzují, že například
u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do deseti procent)
v zemním plynu dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní
chod.
„Každé zařízení však může reagovat na změnu složení paliva
individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení
komplexnějším testům. Při koncentracích do deseti procent nebudou
potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku deset až 30 procent
je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez
menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný
další výzkum a vývoj,“ dodal svaz.
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských
provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české
soustavy Net4Gas, na 27 až 64 miliard eur (709 miliard až 1,68 bilionu
korun). Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone
by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin
na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí
nově vybudovat.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků
působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době
sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství,
přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků,
a přes 60 čestných členů.
|