Ministerstvo životního prostředí (MŽP) souhlasilo s dalšími 11 chráněnými územími pro možnou výstavbu
vodních nádrží. Dohromady tak přijalo 21 z 31 lokalit, které chtělo ministerstvo zemědělství (MZe).
MŽP to oznámilo v dnešní tiskové zprávě. Území, na kterých panuje shoda, mají doplnit tzv. generel lokalit
pro akumulaci povrchových vod, který dosud čítal 65 míst, nyní jich bude 86.
MŽP nově dalo souhlas s lokalitami Batelov, Blazice, Bělkovice, Ostružno, Tuřany, Chlum, Smilov, Albrechtice,
Střížov, Hředle II a Chumava. Na sklonku května vyjádřilo souhlas s lokalitami Kačenka, Vosovec, Zaječí,
Brodce, Chotěbudice, Skřiváň, Rybník, Stěbořice, Nabdín a Stříbrný potok. V rámci schválených lokalit jich
nejvíce - pět - připadá na Vysočinu, následuje Středočeský kraj se třemi schválenými místy.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zdůraznil, že zařazení do generelu neznamená, že v lokalitě
přehrada opravdu vznikne. „Rozhodně nejde o vydání stavebního povolení. Lokality v generelu budou nyní
chráněny proti případnému jinému strategickému využití území, aby nedošlo ke znehodnocení vynaložených investic
v případě budoucí výstavby nádrží,“ řekl.
Na hájených územích se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení,
která by mohla narušit geologické poměry daného místa.
Brabec už dříve řekl, že pokud by se rozhodlo o vybudování některé z nádrží, musí být na každou zpracován
posudek o vlivu na životní prostředí EIA, plán projde veřejným projednáním a dalšími postupy.
Záměr MZe dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Plán na stavbu přehrad nevidí jako efektivní boj
se suchem. Jan Skalík z Hnutí Duha dnes ČTK řekl, že uvažovat o stavbě nových přehrad není „otázkou tohoto
dne“. „My si myslíme, že žádná z těch přehrad by nyní neměla být vážně zvažována, protože to jsou
projekty, které v důsledku nemohou moc pomoci proti suchu ani proti povodním,“ uvedl. Dodal, že podle
propočtů organizace by byla účinnější opatření blízká přírodě, včetně zachycení vody v polích. Ekologové
dlouhodobě prosazují, že je nutné vytvářet například remízky, průlehy a meze.
Také MŽP dnes zdůraznilo, že resort bude dál podporovat obnovu mokřadů a přirozených koryt řek. „Určitě
stojí za to, aby stát investoval velké prostředky do revitalizace vodních toků. Průběh revitalizace toků,
ale i rušení meliorací je velmi pomalé, pokrok tam není,“ řekl Skalík. Dodal, že důvodem je potřeba
velkého administrativního zázemí i domluvy s vlastníky. Míní, že stát by na tyto oblasti měl klást větší
důraz.
Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku,
dále Nových Heřminov na Bruntálsku, Vlachovic ve Zlínském kraji a Skaličky na Bečvě, která je na hranici
Olomouckého a Zlínského kraje.
|