Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do mezirezortního
připomínkového řízení věcný záměr energetického zákona. Nutnost
nové koncepce právní úpravy v energetickém sektoru v podobě
nového zákona vyplývá z vývoje energetické legislativy EU, stávajícího
energetického zákona a z vývoje energetického trhu.
Cílový stav, jehož dosažení je podmíněno řešením problémů uvedených
v Návrhu zákona, je od obecné úrovně po konkrétní hodnoty.
Hlavní energetickým zdrojem ČR je hnědé a černé uhlí. To dominuje
i ve výrobě elektrické energie. Instalovaný výkon celé elektrizační
soustavy ČR je 22 398 MWe, přičemž instalovaný výkon ve výrobnách
elektřiny využívajících jako palivo černé a hnědé uhlí je 10 351
MWe. Brutto spotřeba elektřiny v ČR v roce 2018 byla na úrovni 74
TWh, vývoz elektřiny na úrovni 13,9 TWh. Český elektroenergetický
systém je dnes exportní, tato situace se však v nejbližších letech
výrazně změní.
Jak vyplývá z hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy
ČR do roku 2040 (dále jako „MAF CZ 2040“), již v roce 2030 saldo
dosahuje negativních hodnot – základní scénář počítá s dovozem 8,2
TWh elektřiny a celkovým záporným saldem 5,4 TWh. Současně s tím
se zhoršují spolehlivostní indikátory.
SEK (Státní energetická koncepce) dále stanovuje koridory pro
primární energetické zdroje a hrubou výrobu elektřiny. Jaderná energie
by se tak měla podílet na celkových primárních energetických zdrojích
v roce 2040 25 - 33 %, na hrubé výrobě elektřiny pak 46 - 58 %.
Cíle v oblasti ochrany klimatu stanovuje Politika ochrany klimatu
v ČR, která požaduje snížit emise ČR do roku 2030 alespoň o 44 Mt
CO2ekv (milionů t) v porovnání s rokem 2005, což odpovídá snížení
emisí o 30 % oproti roku 2005.
Na schválenou SEK navazuje v oblasti jaderné energetiky NAP JE
(Národní akční plán JE). V mezích koridorů a konkrétních strategických
vizí a cílů k jejich dosažení ze SEK, pro které obdrželo MPO závěrečné
stanovisko MŽP z procesu posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(SEA), NAP JE mimo jiné navrhuje podporovat rozvoj jaderné energetiky
jako jednoho z pilířů výroby elektřiny či podpořit a urychlit proces
projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících
lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW.
V souladu s cíli SEK se očekává pozitivní dopad na konkurenceschopnost
díky zajištění stabilních a spolehlivých dodávek elektrické energie
v prostředí formovaném závazky ČR vůči EU a snahou o udržitelnost
energetiky v dlouhém časovém horizontu a diverzifikaci energetického
mixu.
Financování návrhu je zajištěno prostřednictvím plateb hrazených
zákazníky v síťových tarifech v rámci plateb za dodávku elektrické
energie. Pro ilustraci v případě, že se cena silové elektřiny bude
rovnat cca 45 EUR/MWh a realizační/výkupní cena bude stanovena na
55 EUR/MWh, se dopad může pohybovat okolo 0,0241 Kč/kWh v roce 2040
(tj. při spotřebě predikované SEK na rok 2040). Je však třeba dodat,
že pokud bude cena silové elektřiny nad realizační/výkupní cenou,
dopady na zákazníky budou opačné.
V porovnání s jinými variantami zvolený scénář minimalizuje dopady
na podnikatelské prostředí, neboť se předpokládá, že velká část
podpory bude hrazena z příjmů z obchodování na energetických trzích.
Dosavadní výstavba a provoz jaderných zdrojů na území ČR byly
dle NAP JE zajišťovány převážně domácím průmyslem a současně mu
poskytovaly možnost dodávek na zahraniční trhy. Podíl jaderného
průmyslu a infrastruktury na zaměstnanosti je cca 15 000 osob a
podíl na HDP je cca 2 %. V případě dalšího rozvoje jaderné energetiky
lze uvažovat s výrazným navýšením tohoto podílu s pozitivními dopady
i v sociální oblasti.
V porovnání s jinými variantami zvolený scénář minimalizuje dopady
na spotřebitele obecně, neboť se předpokládá, že velká část podpory
bude hrazena z příjmů z obchodování na energetických trzích.
Návrh sleduje ochranu životního prostředí jako jeden z významných
cílů. Zároveň je v souladu s koncepčními materiály nejen MPO, ale
i MŽP aj. Návrh je klíčovým předpokladem pro dekarbonizaci energetického
mixu ČR.
Společnost EEIP, a.s. vypracovala hodnocení dopadů regulace na
základě dat poskytnutých zástupci dotčených stran a v souladu s
obecnými principy hodnocení dopadů regulace, metodickými pokyny
k oceňování administrativní zátěže veřejné správy a podnikatelských
subjektů a dalšími závaznými dokumenty k hodnocení dopadů regulace.
Zdroj:
apps.odok.cz ►Poznámka:
Výtah z textu důvodové zprávy a závěrečné zprávy RIA
Ing. Jan Bouška (SPVEZ)
|