Vodní elektrárna Slapy bude brzy ze 2/3 jako nová. Dokončení modernizace soustrojí TG1 se uložením rotoru
generátoru dostalo do poslední etapy. Po skončení akce letos v létě se zvýší účinnost této části elektrárny
o cca 4 procenta, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh.
Usazování rotoru soustrojí TG1
Na Slapech, druhé největší vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu tři 48 MW soustrojí. Soustrojí
TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední - TG2 - přijde na řadu začátkem příštího roku.
Jde o součást největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních
15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých
a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých Stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích
atd.). Soustrojí elektráren díky modernizacím navýší svou průměrnou účinnost o cca 4-5 %. Další soustrojí
v čele s těmi na Orlíku modernizací ještě projdou, a budou tak připravena na obnovitelnou, bezemisní výrobu
ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky energie pro budoucí generace.
Výhodnost a smysl investic do vodních elektráren ještě umocňuje sucho a obecně nejisté klimatické podmínky
posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále
vzácnější vody.
Až 100 kubíků vltavské vody za vteřinu protéká při plném nasazení soustrojím TG1 vodní elektrárny Slapy
při výrobě elektřiny. S pomocí vody se točí 35 tunové oběžné kolo turbíny, tato energie je přenášena na
250 tunový rotor generátoru o průměru cca 5,2 metru a vzniká ekologická energie, která následně v době odběrových
špiček zamíří ke spotřebitelům. Aktuálně je tato část druhé nejvýkonnější elektrárny vltavské kaskády mimo
provoz, ale na konci srpna bude všechno jinak. Dobře nakročeno je k tomu po aktuálním spuštění opraveného
rotoru do šachty generátoru. Převoz rotoru HG byl zajišťován dvojicí mohutných stropních jeřábů (každý o
nosnosti 125 tun) spřažených speciální traverzou, na které je rotor zavěšen.
,,Modernizace soustrojí TG1 v celkové hodnotě více než 150 milionů korun prodlouží jeho životnost
o další desítky let, přispěje ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta a zvýší roční objem výroby o 10 milionů
kWh. Díky tomu vyrobíme stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což v rámci opatření proti suchu
znamená výrazné úspory cenné tekutiny," rekapituluje ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.
Veškeré důležité části soustrojí byly postupně vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradily nové efektivnější
prvky vyrobené na základě nejnovějších technických poznatků. Poprvé v historii byl také proveden vnitřní
ochranný nátěr ve více než 50 metrovém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně. Celá akce vyjde na více než
150 milionů korun. Voda prošlá soustrojím TG1 pak opět zamíří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže
položených Štěchovic.
,,Při komplexní modernizaci jsme vyměnili komoru oběžného kola, nástavec savky, turbínu a regulaci
turbíny. V elektročásti došlo k opravě statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru.
Modernizované soustrojí bude také jednoznačně ekologičtější, protože zvýšení tlaku v ovládací hydraulice
bude znamenat snížení objemu olejové náplně o 95 procent. Z tisícovek litrů oleje se tak dostáváme pouze
na stovky litrů," vypočítává hlavní body modernizace Monika Šišková, specialistka programu obnovy zařízení
Vodních elektráren ČEZ.
Soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy bylo poprvé přifázováno na energetickou síť před téměř 65 lety -
26. září 1955. Od té doby vyrobila celá elektrárna úctyhodných 18,7 miliardy kWh elektřiny, tj. množství,
které by celou dnešní Českou republiku udrželo v chodu 111 dní nebo všechny současné středočeské domácností
po dobu 10 let. Slapská hydrocentrála je však především zdrojem špičkové elektřiny, kterou je schopná dodávat
během 136 vteřin od povelu, a podílet se tak na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy.
,,Elektrárna Slapy loni dodala do sítě 236 milionů kWh, a pokryla tak roční spotřebu 70 tisíc domácností
ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové
špičce," sčítá hlavní přínosy hydrocentrály František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny
Slapy, který na elektrárně pracuje více než 20 let.
Víte, že...
- trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1),
převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?
- náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?
- Slapská elektrárna je v rámci celé Vltavské kaskády unikátní - strojovna elektrárny je umístěna
přímo v tělese hráze pod čtyřmi přelivy a to včetně, veškerých pomocných provozů, vnitřní rozvodny 110
kV, rozvodna 22 kV, transformátorů, atd.?
- početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně?
Dnes tvoří tým obsluhy 14 specialistů. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu
a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
- trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW,
který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády? (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem
364 MW, VE Lipno I má 120 MW)
- na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m3 vody?
- podle potřeby celostátní energetické soustavy je možné řídit slapskou elektrárnu přímo z centrálního
dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích?
- spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou tzv. Vltavské kaskády, která nebyla
poškozena povodní v roce 2002 a vydržela v kritických dnech v provozu?
Technická data
Přehrada s elektrárnou Slapy
Vodní elektrárna Slapy je umístěna na vodní nádrži Slapy na Vltavě, asi 25 km jižně od Prahy. Patří mezi
první elektrárny budované po II. světové válce. Byla budována od roku 1949 a spuštěna do provozu v roce
1956.
Elektrárna využívá gravitační hráze, tj. hráze stojící a udržované na daném místě vlastní vahou. Hráz
je posazena na místě zvaném Svatojánské proudy do skalních stěn v úzké soutěsce. Na hrázi jsou dobře patrná
čtyři přelivová pole s uzávěry 15x8 m, která slouží k odtoku vody v čase povodní. Kromě toho má hráz dvě
základové výpusti Johnson pro prvotní fázi odtoku vody v případě zvýšení hladiny vody v horní nádrži v období
silných dešťů.
V elektrárně jsou instalované tři Kaplanovy turbíny pro spád 56 metrů o celkovém výkonu 3 x 48 MW. Voda
je přiváděna k turbínám třemi ocelovými přivaděči o průměru 5 m uzavíratelnými na vtoku ocelovými rychlouzávěry
s hmotností 32 tun. Každý turbogenerátor má vlastní řídící systém a po přifázování do sítě jsou pomocná
zařízení turbogenerátoru napájena z pomocného generátoru. Elektrická energie z generátorů o napětí 10,5
kV je vyváděna přes transformátory do rozvoden 22 a 110 kV. Tyto rozvodny se na rozdíl od jiných elektráren
nacházejí přímo v hrázi elektrárny. Rozvodna 110 kV je ve venkovním provedení. Výkon z rozvoden je vyveden
kabelovým kanálem na portály na kopci.
Elektrárna pokrývá především špičkové výkony a je dálkově regulována z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.
V případě havarijních stavů je však možné ovládat elektrárnu místně. Plného výkonu je elektrárna schopna
dosáhnout za 136 s.
|