Uvedli, že právě podpora OZE, renovace budov nebo čisté mobility jsou hlavní body návrhu evropského „zeleného plánu“ pro oživení ekonomiky po pandemii koronaviru. Evropská unie uvažuje o impulzu pro rozvoj zejména solárních a větrných elektráren ve výši téměř jednoho bilionu korun, podotkli.

„Evropa chce vsadit na růst obnovitelných zdrojů jako ekonomicky efektivního řešení pro dekarbonizaci energetiky. Krize spojená s covidem-19 potvrdila, že právě solární nebo větrné elektrárny umí zajistit dostatek energie bez negativního vlivu na životní prostředí. Podle dostupných dat Mezinárodní energetické agentury to jsou právě obnovitelné zdroje, které zvýšily svůj podíl i přes zastavení globální ekonomiky,“ řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Asociace uvedly, že zelený plán pro oživení EU zvažuje v následujících dvou letech podporu pro 7,5 gigawattu solárních a větrných projektů v rámci aukcí ve výši 25 miliard eur (680 miliard korun). Další impulz z EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů v členských státech podle nich pak bude ve výši deset miliard eur (272 miliard korun) ve formě spolufinancování Evropskou investiční bankou (EIB). Kroky, které v oblasti zatím podniká česká vláda, jsou podle oborových svazů zatím jen polovičaté a vlažné, a část z nich dokonce ohrožuje existenci už realizovaných projektů OZE. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.

Zmíněné asociace dlouhodobě kritizují například to, že MPO v nedávno vládou přijaté novele zákona nezařadilo do plánovaných energetických aukcí velké solární zdroje. „Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. V Německu snížila soutěž zájemců o výstavbu solárních parků za pět let ceny sluneční elektřiny o polovinu. S úspěchem fungují také v Polsku, zavedly je rovněž Maďarsko a Slovensko. Česko je tak poslední stát V4, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí,“ uvedl dnes analytik AliES Martin Madej. Nové projekty by podle něj přitom pomohly při transformaci uhelných regionů, ale také v boji proti suchu.

MPO krok dlouhodobě hájí. „Zůstalo to, nedáváme aukce na velké soláry, myslíme si, že se dá realizovat prostřednictvím investiční dotace,“ řekl ČTK na konci dubna náměstek MPO pro oblast energetiky René Neděla. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně uvedl, že nejvýznamnějšími energetickými zdroji budou do budoucna v ČR jaderné a obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum. Vláda se ale striktně vymezuje k výplatě podpory fotovoltaickým elektrárnám postavených během takzvaného solárního boomu před deseti lety.

Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Na konci dubna kabinet schválil snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Havlíček tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2 045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1 900 MW.