Státní chorvatská energetická společnost HEP v dubnu oznámila záměr postavit čtyři solární elektrárny Kaštelir, Cres, Vis a Vrlika Jug o celkové kapacitě 11,6 MW za přibližně 10 milionů eur. Následovat budou další projekty až do celkové výše 100 milionů eur. Také větrná energie je v hledáčku společnosti, např. byla zahájena stavba větrného parku Korlat o výkonu 58 MW.

Hydroelektrárna Ozalj postavená 1908. Zdroj: Wikipedia. Autor: Bern Bartch

Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) poukazuje, že Chorvatsko, jakož i mnoho dalších evropských zemí, považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Podle Bílé knihy (odborná studie chorvatské energetiky) disponuje potenciálem přibližně 8 000 až 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů, zejména geotermálních ve Slavonii.

Čísla ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá pouhá 2 % tohoto potenciálu, tedy zhruba 700 MW. Zatím nevyužitý potenciál je podle Bílé knihy velkou příležitostí pro domácí i zahraniční investory zapojit se do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Do roku 2030 Chorvatsko očekává investice ve výši téměř devíti miliard eur do obnovitelných zdrojů energie. Na značné části projektů se bude finančně podílet Evropská unie. Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než z obnovitelných zdrojů, tedy ze slunce, větru, biomasy nebo geotermálu. Na konkrétních propočtech pak demonstruje, že může dosáhnout mnohem vyššího podílu zelených zdrojů, než stanovuje připravovaná Energetická strategie Chorvatska a Energetická politika EU. Uvádí, že do roku 2030 by země mohla vyrábět z obnovitelných zdrojů dokonce mezi 37 až 50 % elektrické energie, oproti 32 % plánu.

Turisté mohou na ostrově Krk posedět na lavičkách
se zabudovanými solárními panely a dobít si mobilní telefon

Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko velmi závislé na účasti zahraničních, tedy i českých, investorů a dodavatelů. Velmi aktivními hráči jsou například Číňané, kteří od loňského roku vybudovali dvě solární elektrárny na ostrově Cres: Orlec Trinket – východ s instalovanou kapacitou 6,5 MW v hodnotě 160 milionů korun a Orlec Trinket – západ s instalovanou kapacitou 4 MW v hodnotě 100 milionů korun, což z nich činí dvě největší solární elektrárny v Chorvatsku. Velký zájem Číny o budování obnovitelných zdrojů na Balkáně, i v širším regionu střední a východní Evropy, dokládá také nedávné Energetické fórum 17+1 v Záhřebu, které se zaměřilo zejména na rozvoj solární a větrné energie.

Mezi úspěšnými českými investory je skupina GEEN, která zde postavila a provozuje tři elektrárny na biomasu, a to ve městech Gospić, Županja a Benkovac. Dodavatelem elektrárny v Gospići, která vyrobené teplo dodává i do nedaleké výrobny pelet, je brněnská společnost EKOL. Nyní se staví nebo plánuje 50 zařízení na biomasu. České společnosti jsou tradičně zavedenými subdodavateli v projektech rekonstrukcí chorvatských tepláren, např. EL-TO Zagreb.

Stavba elektrárny na biomasu Benkovac. Zdroj: balkanenergynews.com

České firmy se mohou zapojit nejen do investic a výstavby elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale i do plánovaných vodních elektráren, kupříkladu HE Kosinj, kaskády na Sávě a Drávě nebo do rekonstrukce bloku 1 Tepelné elektrárny Plomin 1. Další příležitostí je vytvořit plán na stavbu rozsáhlé sítě dobíjecích stanic pro elektromobily.

Hydroelektrárna Kosinj/Senj. Zdroj: hep.hr

Kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu, s působností pro Chorvatsko a Slovinsko, je připravena pomoci českým exportérům, kteří mají zájem o vývoz svých výrobků či o expanzi nejen v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů energie v těchto zemích.