Brazilská vodní elektrárna Belo Monte, která se nachází v amazonském
pralese, může začít s provozem všech svých turbín. Poslední
z 18 turbín obdržela povolení k provozu od Národního regulačního
úřadu pro elektrickou energii (ANEEL) v úterý.
Vodní elektrárna Belo Monte je se svým jmenovitým výkonem 11,2
GW největší brazilskou elektrárnou (elektrárna Itaipů s instalovaným
výkonem 14 GW leží na hranici Paraguaye a Brazílie a není vlastněna
ani jedním z těchto států). Elektrárna, která během své výstavby
vytvořila přes 30 000 pracovních míst, je
v současnosti třetí největší vodní elektrárnou na světě za čínskou
elektrárnou Tři soutěsky s instalovaným výkonem 22,5 GW a zmiňovanou
elektrárnou Itaipů.
Elektrárna Belo Monte
„Pokud někdo pochybuje o brazilských schopnostech, pokud se
někdo bojí realizovat velké sny, nebo nechce uvěřit, že Brazílie
je schopná patřit mezi největší světové velmoci, Belo Monte je zde
aby poskytla odpověď.“ – André Pepitone da Nóbrega, generální
ředitel ANEEL.
První z celkem 18 Francisových turbín o výkonu 611 MW byla zprovozněna
v květnu 2016. Součástí hydroenergetického komplexu je rovněž přehradní
systém Pimental, který obsahuje šest kaplanových turbín o výkonu
38,8 MW a který byl dokončen v roce 2017.
Přehrada Pimental
Výstavba provázená kontroverzemi a protesty
Projekt pro elektrárnu vydražil ANEEL v roce 2010, kontrakt nakonec
obdrželo konsorcium Norte Energia. To elektrárnu vybudovalo a provozuje
ji v rámci 35leté koncesní smlouvy. Podle BNamericas náklady na
její realizaci dosahují 9,19 miliard dolarů, výstavba elektrárny
začala v roce 2011 a byla provázena stávkami a protesty místních
komunit.
Po zahájení výstavby byla navíc elektrárna v hledáčku protikorupčního
šetření Lava Jato, které vyšetřovalo například údajné úplatky vyplácené
politické straně PMDB.
Podle předchozí brazilské vlády byl projekt Belo Monte klíčový
pro pokrytí rostoucí poptávky po elektřině. Proti projektu se ale
stavěli ochránci přírody, kteří argumentovali, že realizace elektrárny
by způsobila zaplavení 400 tisíc hektarů netknutého pralesa, způsobila
znečištění vodních zdrojů a vysídlila 20 000 lidí z domorodých kmenů.
|