První žárovky se rozsvítily elektřinou z Čeňkovy pily v Kašperských
Horách na Štědrý den roku 1912, to je před 107 lety. MVE je
technickou národní památkou č. 4985. Nad soutokem Vydry a Křemelné
zřídil v polovině 19. století vodní pilu a sklad dřeva pražský
obchodník Čeněk (Vincenc) Bubeníček. Roku 1912 ji město Kašperské
Hory nahradilo vodní elektrárnou, která funguje dosud.
V půvabné osadě na počátku Povydří, ležící několik kilometrů
před obcí Srní na soutoku dvou krásných šumavských řek Vydry a Křemelné
přebudoval v r. 1856 podnikatel Čeněk Bubeníček původní vodní mlýn
z roku 1723 na dřevozpracující pilu. Její největší rozkvět nastal
v době, kdy se na Vchynicko-tetovském plavebním kanále plavilo polenové
dříví. V té době zde ještě nebyla elektřina!
V roce 1910 pila vyhořela a město Kašperské Hory se rozhodlo
postavit vodní elektrárnu, ale o 130 m dále s prodloužením původního
kamenného náhonu vody o dřevěné vantroky.
Projekt a dodávku elektrické části strojů město objednalo u firmy
Brown-Boweri Wien a dodávku Francisovy turbíny včetně regulátoru
otáček u strojírenské firmy Voith v St. Pöltenu v Rakousku-Uhersku.
Francisovu turbínu v elektrárně Čeňkova pila pohání voda z řeky
Vydry. Dopravuje ji původní kamenný náhon, který využívala již původní
pila, od jezu (byl opraven v roce 2001) v délce 105 m a dále pomocí
mladšího dřevěného náhonu, tzv. vantroků, dlouhých 130 m. Spád je
10,3 m, hltnost 1,4 m3/s.
Na místě vodní pily a skladu dřeva, které nad soutokem Vydry
a Křemelné nechal postavit v polovině 19. století pražský obchodník
Čeněk (Vincenc) Bubeníček, vznikla roku 1912 vodní elektrárna města
Kašperské Hory. Horizontální Francisovu turbínu o výkonu 125 koní
dodala firma J. M. Voith A. G. z rakouského St. Pöltenu, generátor
o výkonu 96 kW a ostatní elektrické zařízení pak vídeňská pobočka
firmy Brown-Boveri (dnes součást koncernu ABB).
Pozoruhodností elektrárny je kromě zachovalé technologie zejména
přívod vody z otevřeného derivačního kanálu na pravém břehu
Vydry pomocí asi 130 m dlouhých dřevěných vantroků.
Vybavení elektrárny se zachovalo dodnes téměř v původním stavu.
Patřily k němu růžkové bleskojistky a kuličková jiskřiště s vodními
odpory, tři statické voltmetry 3 200 V, měřící napětí proti zemi,
a transformátor vlastní spotřeby 1,6 kVA. Obsluhu elektrárny zajišťoval
strojník. V elektrárně je instalován generátor o výkonu 96 kW (120
kVA), 21,5 A, 375 ot./min. Byl doplněn budičem 3,6 kW, 110 V, 32
A. Vybavení na dobu vzniku bylo moderní, obsahovalo samočinný valivý
regulátor napětí a špičkové ochrany proti přepětí.
Elektrická energie z této elektrárny se využívala při stavbě
vodní elektrárny Vydra, která byla uvedena do provozu v lednu roku
1942, i při stavbě akumulační nádrže Sedlo u obce Srní.
V roce 1961 byla elektrárna vybavena automatizačními prvky a
od té doby závěsným kabelem pod vedením 3 kV proudí potřebné informace
do elektrárny Vydra. Elektrárna je bez obsluhy a provoz soustrojí
je možné sledovat přes obrazovku. Údržbu a provoz zajišťují zaměstnanci
elektrárny Vydra. Od roku 1995 je malá vodní elektrárna technickou
národní památkou č. 4985 a od 15. ledna 1997 je stálou součástí
expozice Šumavská energie na elektrárně Vydra.