Nové dotace pro fotovoltaiku a zelenou energetiku

Prostředky z modernizačního fondu se v budoucnosti mají primárně použít pro rozvoj fotovoltaiky na střechách rodinných domů a firem. Potvrdili to nedávno na konferenci v Budišově zástupci SFŽP. „Bude tak prostor otevřít dotační možnosti i na tento typ projektů daleko větší, než je aktuálně možný,“ řekl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Již dříve zástupci MŽP potvrdili, že také plánují využít další balík povolenek v rámci tzv. modernizačního fondu na financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie. To je smysluplný přístup, který uvítali zástupci sektoru OZE v Česku. Návrh MŽP počítá, že až 135 miliard v příštích 10 letech bude alokováno na rozvoj chytré decentrální energetiky, tj. střešních fotovoltaických elektráren v kombinaci s akumulací.

„Jestli nechceme zaspat v rozvoji stále levnější čisté energetiky, tak je tu potřeba ročně spouštět nejméně 470 až 500 megawattů (MW) nových fotovoltaik, především na střechách, fasádách nebo brownfieldech,“  uvedl v této souvislosti předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.

O nových dotacích rozhodne Brusel

Fond má spravovat aktiva spočívající v emisních povolenkách a výnosy z jejich dražby, které budou sloužit k realizaci opatření směřujících k nízkouhlíkové ekonomice. Evropská investiční banka (EIB) má zajistit, aby se povolenky z fondu dražily v souladu se směrnicí, a je odpovědná za správu výnosů.

EIB je také bude postupovat členským státům na základě rozhodnutí Evropské komise o jejich vyplacení, státy budou každoročně informovat Komisi o podpořených projektech a jejich přidané hodnot z hlediska energetické účinnosti nebo modernizace energetické soustavy.

Z prostředků fondu bude možné financovat projekty realizované veřejnými i soukromými subjekty, pro ty první („prioritní“) má být určeno 70 % prostředků, pro ty druhé zbylých 30 % a navíc s finanční spoluúčastí příjemce.

Rozhodování o financích z fondu v ČR

Prostředky z fondu mají být příjmem Státního fondu životního prostředí. Vládní návrh zákona navíc ustanovuje ještě Radu Modernizačního fondu coby poradní orgán ministra životního prostředí. Rada má mít 5 členů – dva jmenované Ministerstvem životního prostředí, dva Ministerstvem průmyslu a obchodu a jednoho Ministerstvem financí.

„Vzhledem k tomu, že Rada modernizačního fondu bude spoluurčovat vynaložení financí z Modernizačního fondu a doporučovat ke schválení podmínky výzev, v nichž bude možné o tuto podporu žádat, bylo by žádoucí, aby byla nad rámec zástupců ministerstev rozšířena také o nezávislé odborníky, kteří by na hospodaření s tak velkým množstvím finančních prostředků mohli dohlížet," říká právník Jan Šrytr z Frank Bold.

Pozměňovací návrhy

Někteří poslanci v rámci NZEOP navrhují změnit určení peněz získaných z jejich prodeje. Mohly by směřovat například do postižených regionů nebo do dopravy.

V současnosti je NZEOP ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Dva sněmovní výbory, hospodářský a pro životní prostředí, doporučily novelu schválit beze změny. Přesto se k ní sešly dvě desítky pozměňovacích návrhů.

Poslanec ANO Jan Schiller navrhl, aby se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených těžbou uhlí. Jde o Ústecky, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. S obdobným návrhem, který by část výnosů pro tyto regiony přímo určil, přišli i Piráti. Chtějí navíc část peněz nasměrovat i do podpory bezemisních druhů dopravy.

Poslanec Pirátů Petr Třešnák navíc navrhuje, aby výnos z dražeb povolenek mohl směřovat i na podporu veřejné dopravy v elektrické trakci. Jan Zahradník (ODS) navrhuje, aby výnos z prodeje povolenek směřoval i na podporu kogenerační výroby elektřiny a tepla.

Jak funguje obchodování s emisními povolenkami?

Systém obchodování s emisními povolenkami funguje tak, že autorita, která systém zavádí, stanoví celkové množství emisí, které může být ročně ze zařízení zařazeného do systému vypuštěno a na každou tunu těchto emisí vydá jednu emisní povolenku. Emisní povolenka má poté charakter obchodovatelného investičního nástroje, který je následně mezi provozovateli zařízení obchodován.

Hlavní premisou této finanční regulace je předpoklad, že znečišťovateli se nevyplatí platit za povolenky, kterými musí pokrýt jím vyprodukované emise skleníkových plynů, a tak raději investuje do modernějších technologií a postupů, které sníží jeho emisní náročnost.

Přestože teoreticky by tedy měl být systém obchodování s emisními povolenkami účinným prostředkem ke snižování emisí, v praxi nebyla dosud jeho účinnost příliš vysoká z důvodu příliš nízko se pohybující ceny emisních povolenek. Nově revidovaná směrnice a s ní související novela zákona by však měla přispět ke větší efektivitě celého systému obchodování a s ním souvisejícího růstu cen povolenek.

Další funkcí systému obchodování s emisními povolenkami je redistribuce kapitálu ve společnosti. Určitá částka z výnosů dražeb emisních povolenek je proto použita na investice do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti či jiných opatření reálně snižujících emise. Celkové výnosy z dražeb emisních povolenek v ČR by v následujícím období (tj. 2021-2030), při postupně stoupající ceně povolenky od 17,06 € (2021) po 34,70 € (2030), mohly být zhruba 210,4 mld. Kč.