Plavební stupeň Děčín, známý jako „jez Děčín“ by nejenže nemusel
narušit životní prostředí v lokalitě, kde je jez plánován, ale
při realizaci navrhovaných opatření při výstavbě jezu by se
životní prostředí mohlo oproti současnému stavu zlepšit.
Plavební stupeň Děčín, známý jako „jez Děčín“ by nejenže nemusel
narušit životní prostředí v lokalitě, kde je jez plánován, ale při
realizaci navrhovaných opatření při výstavbě jezu by se životní
prostředí mohlo oproti současnému stavu zlepšit.
Vyplynulo to z prezentace společnosti Ekopontis, která se podílela
na analýze dopadů výstavby jezu na životní prostředí (EIA), a která
tuto prezentaci představila účastníkům letošního šestého Děčínského
dialogu o vodě. Děčínský dialog (DD) o vodě měl ale samozřejmě mnohem
širší zaměření. Nejen proto zahajoval akci primátor statutárního
města Děčín Jaroslav Hrouda, který zdůraznil, že toto město je historicky
spjato s vodou včetně lodní dopravy a konstatoval, že také on je
příznivcem výstavby plavebního stupně Děčín (PSD).
Účastníci DD měli také možnost vyslechnout si plány Státního
pozemkového úřadu Děčín týkající se komplexních pozemkových úprav
v působnosti tohoto úřadu, jejichž cílem je mimo jiné zadržování
vody v krajině a její vyšší pestrost nebo sledovat rozsáhlou prezentaci
projektu Pestrá krajina, který již druhým rokem vyhlásila Asociace
soukromého zemědělství ČR a který přispívá – a to prostřednictvím
dobrovolných aktivit rodinných farem v ČR bez vazby na dotace –
k výraznému zlepšení struktury zemědělské krajiny. Předseda pořádajícího
Spolku Aquarius – Vodnář (SAV) Petr Vít pak v průběhu DD několikrát
poukázal na hlavní problémy vodní bilance ČR a představil výčet
aktivit SAV za uplynulý rok směrem k představitelům státní správy,
samospráv i politiků. Z úst předsedy společnosti Vodní cesty Jana
Skalického si mohli účastníci DD také vyslechnout možní přínosy
výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL).
Základ diskusí i dalších prezentací tvořil ale – vzhledem k lokalitě
celkem logicky – PSD. Podle jednatele společnosti Ekopontis Pavla
Obrdlíka je přitom jeho výstavba skutečně možná, a to i přesto,
že ochránci přírody argumentují proti jezu existencí chráněného
evropského stanoviště 3270, což jsou (podle definice stanoviště)
„bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodium rubri p.p. a
Bidention p.p.“. K tomu je vhodné dodat, že celková rozloha
těchto stanovišť v ČR činí 80 hektarů, přičemž v Evropě se nachází
825 evropsky významných lokalit s typem stanoviště 3270.
Práce na výstavbě jezu jsou v současné době zastaveny vzhledem
k zamítavému stanovisku Národního parku (NP) České Švýcarsko a čeká
se nyní na analýzu Ministerstva zemědělství. Jak ale konstatuje
analýza Ekopontis, zamítavé stanovisko NP České Švýcarsko je chybné
věcně i procesně a NP tak porušil § 2 odst. 4 a § 3 zák. č. 500/2004
Sb. (správní řád) týkající se objektivního hodnocení situace. Jak
je totiž v praxi doloženo z lokality Heger na Dolním Labi, aktuálně
nejkvalitnější stanoviště 3270 roku 2018 bylo v roce 2014 uměle
vytvořeno a není tedy výsledkem přirozeného procesu. Tento fakt
je nezpochybnitelný a snadno sdělitelný i laické veřejnosti. Na
lokalitách, kde byl proveden management štěrku v souladu s doporučeními
expertů spolupracujících s Ředitelstvím vodních cest, byl totiž
zaznamenán 20 až 600 násobný nárůst populace Drobnokvětu pobřežního
(Corrigiola littoralis), což je bylina, kterou má stavba PSD podle
NP České Švýcarsko zásadně ohrozit, ba zničit. Reálné příklady dokazují
opak.
|