Nezvládnutá podpora ze strany státu vedle prodražení spotřebitelských účtů zhoršila pověst čistých zdrojů
energie. Na pranýři jsou především sluneční elektrárny. Nejdřív se stát zaměří na to, plynou-li nynější
výplaty oprávněně. Ve druhém sledu zkontroluje, není-li veřejně dotovaný projekt tak ziskový, že tolik podpory
nepotřebuje.
Na každé složence za elektřinu je kolonka o poplatku na podporované zdroje. Za rok tak domácnost vydá
vyšší řády stokorun. Právě na tuto položku se nyní zaměří kontroly Státní energetické inspekce (SEI). Začnou
už v únoru s cílem odhalit případy neoprávněné podpory a snížit o ně celkové náklady. Položka na obnovitelné
zdroje energie představuje víc než 14 procent z ceny elektřiny, při zohlednění daní je to sedm procent.
Vysoké cifry jsou důsledkem neuhlídaného solárního boomu – podpora fovovoltaik tvoří více než polovinu
43miliardové sumy, která na čistší zdroje jde přímo od spotřebitelů a přeneseně i od daňových poplatníků
ze státního rozpočtu. „Nutnost kontrol plyne z výše podpory, která na podporované zdroje ročně směřuje.
Dá se hovořit i o podezření, že v řadě případů není podpora vyplácena oprávněně,“ sdělil LN Michal Vokáč,
ředitel sekce kontroly a správy SEI. Prověrky se spouštějí po dohodě s resortem průmyslu.
Nedovolená podpora
Jde o první krok, který Česko činí, aby se vyrovnalo s nepříjemným dědictvím. Nezvládnutá podpora ze
strany státu vedle toho, že prodražila spotřebitelské účty, zhoršila pověst čistých zdrojů. Na pranýři jsou
především sluneční elektrárny, proti nimž vede dlouhodobé tažení prezident Miloš Zeman. „Chci věřit,
že najdeme cestu, jak solární barony odstranit od zdrojů, o které se nezasloužili,“ řekl loni při sněmovním
projevu. Cesta už se otvírá, po cenových kontrolách se mají od půlky příštího roku přidat hloubkové prověrky,
jsou-li subvence do ekologických výroben přiměřené.
Pokud bude sluneční, větrná či bioplynová výrobna vynášet nad danou hranici, půjde o nedovolenou podporu,
kterou musí vrátit. Jinak bude mít Státní energetická inspekce právo subvenci ukončit.
Odvodí se to od zákonné meze výnosového procenta, což je zhodnocení návratnosti investice. Pokud bude
sluneční, větrná či bioplynová výrobna vynášet nad danou hranici, půjde o nedovolenou podporu, kterou musí
vrátit. Jinak bude mít SEI právo subvenci ukončit. Nejdřív se stát zaměří na to, plynou-li nynější výplaty
oprávněně – jestli se třeba neliší rok, kdy solární elektrárna začala vyrábět, protože v klíčovém období
let 2009 až 2011, kdy se fotovoltaický rozmach vymkl kontrole, propadla výše subvencí z roku na rok zhruba
o půlku.
Ve druhém sledu se zkontroluje, jestli veřejně dotovaný projekt není tak ziskový, že až tolik podpory
nepotřebuje. Při sdíleném přesvědčení, že toto odvětví je překompenzované, lze předpokládat, že výsledky
prověrek sníží částku, kterou spotřebitelé a daňoví poplatníci na tuto položku odvádějí. Jen soláry vyšly
v roce 2017 na 27 miliard, z čehož 20 připadá na účty za elektřinu. Hlubší revize subvencí vzejde až ze
změny zákona, která by měla do konce roku projít parlamentem. Data z nyní zahajovaných kontrol poslouží
ve druhé etapě jako odborný podklad.
Obrana regulátora
Hranice vnitřního výnosového procenta je v návrhu zákona u palivových zdrojů stanovena na 10,6 procenta
(biomasa, bioplyn) a u nepalivových zdrojů typu voda, vítr, slunce na 8,4 procenta. Při průchodu sněmovnou
a Senátem se to může ještě změnit.
Energetický regulační úřad se brání nařčení z nečinnosti tím, že prováděl technické kontroly, bez nichž
k cenové prověrce přistoupit nelze, a chystal podrobnou metodiku. Ta je těsně před dokončením a detailně
popisuje – odděleně pro různé zdroje –, koho a co kontrolovat.
„V případě, že se povinný subjekt nepodrobí dobrovolnému opatření, kterým je zejména vrácení investiční
podpory, by SEI při zjištění nadměrné podpory rozhodla o ukončení práva na podporu, vrácení určité části
již vyplacené podpory nebo v případě rizika, že k nadměrné podpoře dojde v budoucnu, by určila maximální
množství elektřiny, která bude mít ještě nárok na výplatu,“ popisuje Vokáč.
Ministerstvo průmyslu a obchodu teď v případě státní inspekce probralo k životu spící pravomoc této instituce.
SEI cenové kontroly podporovaných zdrojů nedělá od začátku roku 2016, tehdy přesměrovalo svoje kapacity
na energetické štítky. Od té doby připadá úkol na Energetický regulační úřad (ERÚ). „Regulátor deklaroval,
že bude cenové kontroly vykonávat, nicméně k tomu do konce roku 2018 nedošlo ani v jednom případě,“
ozřejmuje Vokáč, proč se inspektoři vracejí do hry. Na straně ministerstva průmyslu je původcem dohody náměstek
sekce surovin a energetiky René Neděla.
Regulátor se brání nařčení z nečinnosti tím, že prováděl technické kontroly, bez nichž k cenové prověrce
přistoupit nelze, a chystal podrobnou metodiku. Ta je těsně před dokončením a detailně popisuje – odděleně
pro různé zdroje –, koho a co kontrolovat. Jelikož každá taková prověrka může skončit ranou pro byznys,
reálně hrozí soudy a arbitráže. Zmíněná metodika je předchystaným argumentem do takových sporů, že nedošlo
k diskriminaci.
Požadavek Evropské komise
„Každý zdroj má svá specifika, která se musejí zohlednit. V současné chvíli jsme připraveni zahájit
deset cenových kontrol,“ sdělil LN člen Rady ERÚ Vladimír Vlk s tím, že úřad má na prověrky vedle manuálu
přichystané i lidi, jejichž počet se právě za tímto účelem navyšoval. Podle Vlka není šťastné, aby stejný
typ kontrol prováděly dva úřady, zejména když každý ukládá jiný typ sankcí. Akcelerovaná česká iniciativa
v tažení proti přebujelé podpoře není výhradní zásluhou tuzemské politické scény. Vyřešení přeplácení po
České republice žádala Evropská komise.
Akcelerovaná česká iniciativa v tažení proti přebujelé podpoře není výhradní zásluhou tuzemské politické
scény. Vyřešení přeplácení po České republice žádala Evropská komise.
Na plánu, jak z toho ven, začala dělat už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a konec letošního února byl
stanoven jako datum, kdy se mají prověřit zdroje spuštěné v letech 2006 až 2008. Postupně musejí testem
projít všechny podporované elektrárny, které spustily výrobu od začátku roku 2006 do posledního prosincového
dne roku 2015. Cílem je vyškrtat subvence, které neúměrně navyšují zisk některých výrobců energie.
Tuzemská snaha napravit staré politické chyby, kvůli kterým se fotovoltaika nezdravě rozbujela, se vleče
v podstatě od roku 2009, kdy si stát poprvé všiml, že podporu nastavil špatně, při schválené míře dotace
nezohlednil třeba investiční náklady. Postavit si sluneční elektrárnu stálo dost peněz, ale pak začaly do
Evropy proudit laciné čínské panely a cena výstavby vypadala najednou úplně jinak – jenže výše podpory ne.
V zákoně se zapomnělo i na zastropování celkového výkonu, kterého chce stát podporou dosáhnout, takže
to v podstatě mohlo skončit tím, že v zemi nebude místa bez solárního panelu. K nejvytrvalejším odpůrcům
překompenzovaných čistých zdrojů, fotovoltaiky zejména, patří zmíněný prezident Zeman. Ten zastává názor,
že by vláda měla „solární barony“ osekávat a na značné riziko arbitráží s naštvanými podnikateli nehledět,
tak to prezentoval i loni ve sněmovně. Svaz průmyslu tehdy nabádal k citlivějšímu postupu, aby neutrpělo
republikové renomé mezi investory, kteří sem pak radši nepřijdou.
Z čeho se skládá cena elektřiny
Neregulované složky
- Cena silové elektřiny včetně stálé platby za odběrné místo.
- Její výši určuje konkurence na trhu a zákazník může ovlivnit, kolik zaplatí, výběrem dodavatele.
Regulované složky
- Poplatky za dopravu energie, správu a údržbu sítí, podporované zdroje energie, distribuci.
- Distributora si zákazník vybrat nemůže.
- Podporovanými zdroji energie jsou zejména výroba z biomasy, bioplynu, slunce, větru, vody, dále
druhotné zdroje (například energeticky využitelný odpad), vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny
a tepla a biometan.
- Výši těchto poplatků věcně usměrňuje Energetický regulační úřad.
Daně
- Daň z elektřiny a DPH.
- Ekologické zdroje energie jsou od DPH osvobozené: výroba ze slunce, větru, vody či biomasy.
Rozdělení koncové ceny pro domácnosti bez daně
- Silová elektřina včetně stálé platby.
- Zajištění distribuce.
- Podpora elektřiny z podporovaných zdrojů.
- Zajištění přenosu energie.
- Systémové služby (zajištění stability přenosové sítě, regulace napětí atd.).
- Činnost operátora trhu (pozn.: při započtení daně odpovídá platba na obnovitelné zdroje sedm procent
celku).
Příběh solárního boomu a propadu
2003
- Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů navrhla vláda Vladimíra Špidly (ČSSD).
Únor 2005
- Sněmovna zákon schválila většinou hlasů ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a KSČM. Proti byla jen ODS.
- Vláda a sněmovna v původním zákonu nenavázaly výši podpory na nákladnost stavby sluneční elektrárny,
norma dovolovala pouze maximálně pětiprocentní meziroční pokles výkupních cen. Nikdo také nenastavil
strop celkového instalovaného výkonu, takže výhled na výplaty podpor šel náhle do stovek miliard.
Do roku 2009
- Solární panely byly velmi drahé, do projektů se skoro nikdo nepouštěl. Až díky dovozu levných
čínských komponent začala masivní výstavba.
- Celkový instalovaný výkon solárních elektráren stoupl mezi lety 2008 a 2010 ze 40 na 1 959 megawattů.
Srpen 2009
- Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo pomalu reagovat a chystat novelu, která měla výkupní
ceny dramaticky omezit. Práce na ní se táhly a schválila ji až v listopadu úřednická vláda Jana
Fischera s tím, že účinná bude až od ledna 2011.
2010
- Celkový instalovaný výkon pořád prudce narůstal, a tak v září vláda Petra Nečase (ODS) v režimu
legislativní nouze nechala urychleně přijmout novelu, která výrazně zkrouhla podporu pro zařízení
postavená již od začátku roku 2011. Bez toho by nekontrolovaně rostly náklady pro stát i spotřebitele.
26. říjen 2010
- Energetický regulační úřad (ERÚ) schválil nová pravidla, podle nichž měla na výkupní ceny roku
2010 nárok jen zařízení připojená do distribuční soustavy.
- Investoři, kteří měli rozestavěno, začali spěchat, protože ve svých ekonomických plánech počítali
s původními cenami.
- Zavedla se také retroaktivní solární daň ve výši 26 procent pro elektrárny postavené v letech
2009 a 2010 s instalovaným výkonem nad 30 kilowatt. Měla platit jen dočasně do roku 2013, ale prodloužila
se za současného snížení na 10 procent.
2013
- Sdružení provozovatelů solárních elektráren spustilo proti Česku arbitráž kvůli solární dani.
Později se rozhodčí řízení rozdělilo do vícero jednotlivých procesů. Česko zatím v řízeních vyhrává,
část jich ještě není dokončená. Domnělou neústavnost solární daně odmítl také Ústavní soud.
Konec roku 2010
- ERÚ byl zahlcen žádostmi o licenci, nestíhaly ani stavební úřady. Mnoho licencí pochází ze Silvestra.
Část jich byla v rámci kontrol a zájmu státních zástupců zrušena.
|