|
Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy
i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních
několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě
paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování
elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.
Fotovoltaická elektrárna na střeše malé vodní elektrárny Přelouč - dva zdroje, které se doplňují
v energetickém mixu Průtočná MVE Přelouč na 116. říčním kilometru řeky Labe zahájila svůj
provoz v roce 1924. V elektrárně byly instalovány 4 Francisovy turbíny. V roce 2003 byly dvě Francisovy
turbíny nahrazeny Kaplanovými turbínami.Instalovaný výkon je 2 340 kW
Vodní elektrárny pokrývají asi 17 % celosvětové výroby elektřiny a i přes nárůst větrných a solárních
zdrojů jsou globálně nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie. Zcela rozhodujícími jsou pro čtrnáct
ze sedmnácti nejchudších zemí světa, významnou roli hrají v řadě jihoamerických a asijských zemí, ale také
v některých státech USA. Důležité jsou i v Evropě, kde na nich mají díky geografickým podmínkám postavenou
energetiku například Rakousko a skandinávské státy.
Spoléhat na jeden zdroj je riskantní
A právě zkušenosti těchto evropských zemí v uplynulém suchém roce ukázaly, jak riskantní by mohlo být
spoléhání jen na jeden dominantní zdroj energie. V Rakousku, které i v létě obvykle získává asi 60 % elektřiny
z vodních elektráren, vyráběly malé zdroje na Dyji a Křemži loni v létě sotva 30 % své kapacity, ale produkci
omezila i velká díla na Dunaji. Plné byly v té době jen přečerpávací elektrárny v Alpách, které naopak měly
nadbytek vody z rychleji tajících ledovců. Paradoxní situace nastala v srpnu, kdy byla v Rakousku kvůli
dešťům omezena výroba ve větrných elektrárnách, které v tomto měsíci vyrobily jen tři % svého obvyklého
výkonu.
Hladiny vody v nádržích Norska a Švédska, jejichž energetiky jsou z 99 resp. 47 % založeny na hydroelektrárnách,
dosahovaly na začátku loňského léta jen na 62 % obvyklého stavu a dále klesaly i v době, kdy obvykle stoupají
díky vodě z tajícího sněhu. Norská státní společnost Statskraft vyrobila loni ve druhém čtvrtletí v důsledku
sucha o 22 % méně elektřiny. Cena elektřiny na skandinávském spotovém trhu vzrostla ve stejném období o
42 %.
Voda ovlivňuje uhlí i jádro
Rekordně nízké hladiny řek způsobily loni v létě problémy i německým uhelným elektrárnám, které jsou
z velké části závislé na uhlí dováženém z celého světa do severoněmeckých přístavů a odtud po Rýně dále.
V srpnu kvůli suchu klesla obvyklá přepravní kapacita rýnské lodní dopravy na méně než jednu třetinu, takže
se energetické společnosti RWE a EnBW potýkaly s omezeným zásobováním uhelných elektráren, které slouží
i pro zálohování větrných a fotovoltaických zdrojů v noci a za bezvětří.
V důsledku počasí omezily výrobu i některé francouzské, švýcarské a německé jaderné elektrárny, zejména
ty, které leží na velkých řekách, jako jsou Rýn, Rhôna a Dunaj. Nedostatek vody sice nepředstavoval provozní
riziko, ale její teplota se několikrát přiblížila 25 oC, tedy horní hranici použitelnosti pro
chlazení, proto bylo nutno snížit výkon reaktorů.
Solárním elektrárnám klesá účinnost
Vysoké teploty jsou problémem i pro fotovoltaické elektrárny. Jejich výkon totiž klesá zhruba o půl procenta
s každým stupněm Celsia, o který vzroste okolní teplota. Ideální místo pro fotovoltaické elektrárny proto
představují spíše chladné oblasti vysoko v horách, než například rozpálené pouště.
Extrémy počasí v USA
Energetice mohou samozřejmě způsobit problémy i opačné jevy spojené s klimatickými změnami. Aktuálně
se to ukazuje v USA, jejichž východ sužují extrémními mrazy. Plynové elektrárny, které by se podle některých
amerických expertů i politiků měly díky masivnímu rozvoji těžby břidličného plynu stát páteří americké energetiky,
mají výrobní problémy v důsledku nedostatečné kapacity plynovodní sítě. Větrné elektrárny dodávaly v prvním
mrazivém lednovém víkendu jen 3 000 megawattů. Situaci tak zachraňovaly uhelné elektrárny s výkonem 47 000
megawattů a výrobu plynových elektráren překročily i jaderné zdroje, které dodávaly zhruba 35 000 MW. Na
základě těchto zkušeností nyní ministr energetiky Rick Perry požaduje, aby americký energetický regulační
úřad přijal opatření na zachování role uhelných a jaderných elektráren jako záruky stability a spolehlivosti
energetické sítě.
Současné klimatické změny, které jsou patrně do značné míry důsledkem spalování fosilních paliv v energetice,
každopádně potvrzují, že by lidstvo i jednotlivé země měly při zajišťování svých energetických potřeb využívat
především nízkoemisní zdroje, které by se vhodně doplňovaly a zároveň minimalizovaly negativní vliv energetiky
na světové klima.
|
