|
K naší informaci zveřejněné na našem webu „Norsko jako úložiště energie pro Evropu?“
dne 13. 9. 2017 nyní premiérka vlády Norska prohlásila, že další podmořská vedení nebudou schvalována do
doby, než se prokáže, že nedochází k negativnímu vlivu na ceny elektřiny v Norsku.
Norská vláda pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Premiérka
Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení dokud ta, která jsou
již rozestavěná, nebudou v provozu a kabinet nevyhodnotí jejich přínos. Premiérka tak vychází vstříc protestům
norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny.
Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 kilometrů dlouhého kabelu, který povede
pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink
s kapacitou 1400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až
2 miliardy eur.
Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během
větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z
norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 procent tamní elektřiny. Norský energetický sektor zase
ve výstavbě podmořských kabelů vidí příležitost pro další rozvoj vodních zdrojů a export přebytků zelené
elektřiny do Evropy. Projekt však vzbuzuje i negativní reakce.
Ztráta konkurenční výhody
Největšími přebytky energie disponují v Norsku severní a západní regiony, které následně zásobují jih
země. Levná energie do těchto regionů již dříve přilákala výrobní podniky s vysokou spotřebou elektřiny.
Působí zde například společnost Norsk Hydro, která zpracovává hliník. Projekt pokládky podmořských kabelů
podle názoru jejích zástupců může vést ke ztrátě konkurenční výhody, kterou levná energie firmě poskytuje.
V důsledku stavby a exportu přebytků energie do sousedních zemí by totiž mohlo dojít k růstu cen domácího
proudu, píše agentura Reuters s odvoláním na norský list Statnett. Norský provozovatel rozvodné sítě Statnett
skutečně připouští, že do roku 2025 jen nově budované spojení NordLink do Německa zvýší cenu elektřiny v
Norsku přibližně o euro za megawatthodinu.
Propojení s Německem to však nekončí. Konsorcium soukromých firem NorthConnect plánuje do roku 2023 vybudovat
stejnojmenné vedení o kapacitě 1400 MW mezi severozápadním Norskem a Skotskem. Firmám působícím v západních
regionech Norska vadí, že by spoj měl vést z těchto nejvíce přebytkových regionů, a tak odčerpat další levnou
energii.
V Británii je totiž elektřina v běžném období o zhruba 50 procent dražší a cenová hladina mezi zeměmi
by se stavbou druhého podmořského spojení mohla začít vyrovnávat. Jiné spojení s názvem North Sea Link o
stejné kapacitě buduje mezi Norskem a Anglií nedaleko od plánovaného NorthConnectu státem vlastněný Statnett.
Obavy z dražší elektřiny
Z Norska by se tak díky velmi silným podmořským spojům mohlo stát „překladiště“ energie mezi Evropou
a Británií. Norské výrobní firmy argumentují, že udržení stability elektrické sítě v severozápadních regionech
si při takovém způsobu užívání sítě vyžádá ohromné investice. Ty se pak budou muset promítnout do konečných
cen pro spotřebitele a povedou k dalšímu zdražování proudu.
A problém s Norskem jakožto s překladištěm energie mají i tamní odborové organizace, zaměstnanecké svazy
a některé opoziční strany. Žádají vládu, aby znemožnila soukromému kapitálu vlastnit podmořské přenosové
kabely. Tyto spoje by podle nich měl stavět a provozovat pouze státem vlastněný Statnett. Soukromý kapitál
by podle odpůrců mohl poškodit zájmy země.
Z opoziční labouristické strany začátkem roku již zaznělo, že soukromé vedení z Norska „nikdy nebude“.
I to je důvodem, proč současná norská vláda odložila další rozhodování o této věci až na dobu, kdy vyhodnotí,
jaký dopad má na energetický trh využívání vedení, které je zatím ve výstavbě.
Baterie pro evropský vítr
Norsko produkuje až 95 procent veškeré své energie z vodních elektráren. Propojením do celoevropské sítě
mohou severské přehrady nejen zásobovat další evropské země energií v době jejího nedostatku, ale také akumulovat
jejich přebytky z větrných či slunečních elektráren. Norsko je proto nadneseně označováno za „baterii Evropy“.
Země má navíc stále rostoucí přebytky zelené energie, které plánuje uplatnit na zahraničních trzích.
V minulém roce vyprodukovaly norské elektrárny 148 TWh elektrické energie, zatímco spotřeba činila 133 TWh.
V celoevropském měřítku hraje větrná energie významnou roli: nyní pokrývá zhruba 11 procent celoevropské
spotřeby. Evropská agentura pro větrnou energii (EWEA) navíc očekává, že toto číslo do roku 2030 vzroste
na 25 procent. Větrné elektrárny zároveň představují 44 procent veškerého výkonu nově instalovaných elektráren
v Evropě.
Průkopníkem je především Německo. V roce 2017 dodaly větrné a solární zdroje do německé rozvodné sítě
26,4 procent veškeré energie. V první polovině letošního roku podíl energie z těchto zdrojů dále rostl.
Dominantní roli hraje vítr s podílem bezmála 20 procent.
|
