Na
energetickém trhu, kde hraje čím dál větší roli výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, se zdá kontraproduktivní
kupovat starší elektrárny využívající uhlí či plyn. Česká společnost EPH, založená před osmi lety, však
postupuje právě tímto způsobem: přebírá od velkých firem přecházejících k ekologičtější produkci elektřiny
tepelné elektrárny, které už jejich vlastníci nechtějí a které k výrobě elektřiny využívají páru, píše britský
list Financial Times. EPH odhaduje, že je nyní sedmou největší energetickou firmou v Evropě. V produkci
elektřiny už předstihuje některé zavedené firmy, například španělskou Iberdrolu. Je to důsledek řady transakcí,
včetně převzetí italských uhelných a plynových elektráren německé společnosti E.ON v roce 2015, loňského
převzetí hnědouhelných aktiv švédské společnosti Vattenfall či letošního převzetí britských plynových elektráren
firmy Centrica.
„Jsme připraveni k dalšímu růstu,“ řekl listu Daniel Křetínský, který je
většinovým akcionářem podniku.
Upozornil, že EPH má nevyužité úvěrové kapacity, které by mohly pomoci financovat akvizice v hodnotě
až dvou miliard eur (zhruba 51 miliard Kč). Dodal, že pro případ větších akvizic firma nadále udržuje dobré
vztahy se středoevropskou investiční skupinou J&T, která byla dříve jejím akcionářem. EPH po krachu investiční
banky Lehman Brothers začala levně nakupovat aktiva v oblasti infrastruktury, například sítě pro distribuci
plynu, v zemích jako je Slovensko. Později přesunula pozornost k výrobě elektřiny. Analytici firmu považují
za významného potenciálního účastníka očekávané další vlny konsolidace evropského energetického trhu.
Ten se čím dál více rozděluje na podniky, které se chtějí soustředit na ekologičtější energetiku, a podniky,
které sázejí na pokračující potřebu tepelných elektráren. Ty se loni v Evropské unii na výrobě elektřiny
podílely 49 procenty.
Konsolidace začala, když finská skupina Fortum nedávno podala nabídku na převzetí německé energetické
společnosti Uniper za osm miliard eur. Pokud by Fortum s nabídkou uspěla, mohla by podle analytiků a bankéřů
následně prodat část aktiv Uniperu, například uhelné, plynové a vodní elektrárny v Německu, které je pro
EPH jedním z klíčových trhů. Křetínský podle FT uvedl, že jeho firma by se určitě zajímala o jakoukoliv
elektrárnu, která by v případě úspěchu nabídky společnosti Fortum byla na prodej.
EPH měla podle britského listu zájem kupovat „za rozumnou cenu“ elektrárny, které budou ještě minimálně
30 let zapotřebí k zabezpečení dodávek elektřiny v době, kdy produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebude
stačit k uspokojení poptávky. Firma vlastní v Německu uhelné elektrárny a v dalších zemích provozuje elektrárny
plynové, jaderné a vodní.
To by se mohlo zdát jako riskantní strategie v době, kdy evropské vlády pracují na přísnějších emisních
pravidlech a mnohé stanovují termíny pro vymýcení uhelných elektráren. Velké množství elektřiny z obnovitelných
zdrojů navíc tlačí dolů velkoobchodní ceny, což podkopává ziskovost konvenčních elektráren, upozorňuje Financial
Times.
Křetínský však podle listu věří, že v příštích minimálně deseti a možná 20 letech se budou evropské země
stále opírat o kombinaci elektřiny z obnovitelných zdrojů a z produkce tepelných elektráren, které jsou
schopny dodávat elektřinu podle potřeby. Připouští sice, že dny, kdy tepelné elektrárny dosahovaly vysokých
zisků, jsou už minulostí, ale domnívá se, že vlády je v budoucnu podpoří podobně jako v Británii. Tam výrobci
elektřiny dostávají peníze za to, že zajišťují kdykoliv dostupné záložní zdroje elektřiny.
|