Bidenova administrativa totiž s malými jadernými elektrárnami počítá pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí. „Výroba tohoto paliva je pro nás velmi důležitým úkolem. Nyní proto vyhodnocujeme, jak jeho produkci zvýšit,“ uvedl pro agenturu Reuters tiskový mluvčí amerického ministerstva energetiky.

Energetická krize vyvolaná i válkou na Ukrajině obnovila po celém světě zájem o jadernou energii. Zastánci menších reaktorů nové generace tvrdí, že jsou účinnější, rychleji se staví a mohly by urychlit odklon od tradičních fosilních paliv, které nejsou příznivé vůči životnímu prostředí.

Firmy se však obávají, že bez spolehlivých dodávek nízko obohaceného uranu (takzvaného HALEU) nedostanou na výrobu nových elektráren další zakázky. Problémem zároveň je, že bez nich se pak pravděpodobně nezrealizují další možné aktivity, které by ruské palivo do jaderných elektráren v plné míře nahradily.

„Nikdo nechce objednat nové reaktory bez potřebného paliva a nikdo nechce investovat do výroby tohoto paliva bez objednávek reaktorů,“ řekl pro Reuters Daniel Poneman, který je výkonným ředitelem amerického dodavatele jaderného paliva Centrus Energy.

Skutečnost, že Rusko má na palivo HALEU v současné chvíli monopol, americkou vládu znepokojuje už dlouho. Až do vypuknutí války na Ukrajině se ale mohly USA na tyto dodávky do značné míry spolehnout. Válečným konfliktem se ale pravidla hry změnily a Spojené státy se tak už nyní na Moskvu obracet nechtějí.

„Chápeme, že je třeba učinit kroky, která povedou k vytvoření udržitelných a tržně řízených dodávek HALEU,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva energetiky pro agenturu Reuters s tím, že vláda USA je nyní v závěrečné fázi vyhodnocování. Brzy se tak rozhodne, kolik z 585,6 tun uranu tyto reaktory od americké vlády obdrží.

Ve většině jaderných elektráren na světě se využívá obohacený uran s podílem speciálního izotopu 235 ve výši 3 až 5 procent. Malé jaderné elektrárny ale potřebují speciální palivo, které se vyznačuje podílem obohaceného uranu s izotopem 235 až ve výši dvaceti procent. Zásobami tohoto paliva ale momentálně disponuje pouze společnost TENEX, které patří pod ruskou státní společnost pro jadernou energii Rosatom.

„Ještě před několika měsíci jsme s dodávkami tohoto paliva neměli problém,“ řekl pro Reuters Jeff Navin, který je ředitelem pro vnější vztahy ve společnosti TerraPower, jejímž předsedou představenstva je miliardář Bill Gates. „Po invazi na Ukrajinu nám ale obchodování s Ruskem není příjemné,“ dodal.

Podle analytiků jsou malé jaderné elektrárny velkou nadějí do budoucna. Mohou totiž být až třikrát účinnější než tradiční modely. Z jaderné energie nyní na světě pochází asi 10 procent elektřiny a kvůli tlakům na příznivé životní prostředí se toto číslo může ještě brzy navýšit.