„S ohledem na nevyzpytatelnost ruského diktátora Vladimira Putina je nutné se co nejlépe připravit na nadcházející topnou sezónu a zajistit snížení spotřeby plynu,“ říká ministr Jozef Síkela a dodává: „Tento krok je signálem pro teplárny, které mohou užívat jiné palivo než plyn, aby se tímto palivem předzásobily, a aby si zajistily dostatek zaměstnanců.“

Stav předcházení stavu nouze v teplárenství bude po vyhlášení platit maximálně po dobu 12 měsíců a může být prodloužen na dalších 12 měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení. Jeho vyhlášení umožní vydat MPO opatření, kterým budou upravena nová pravidla pro zdroje tepla. Ty tak budou moci využívat jiné druhy paliv než zemní plyn, jako třeba uhlí nebo lehké topné oleje, které by jinak nesplňovaly emisní limity.

Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství neznamená to, že automaticky v platnost vstoupí také vyhláška o snižování teplot v bytových, administrativních a dalších budovách. Tato vyhláška zatím není dokončená, MPO dokončuje vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení.

S tím, že po vyhlášení stavu předcházení stavu nouze v teplárenství vstoupí vyhláška v platnost automaticky, však MPO v návaznosti na připomínky z mezirezortního připomínkového řízení nepočítá a aktivuje se až po dalším rozhodnutí ministerstva.

Informace k vývoji: ceny plynu i elektřiny dále klesají

Cena plynu na burze v Rotterdamu, jež je pro evropský trh určující, pokračovala ve středu v sestupné tendenci z posledních dní.

Jedna megawatthodina (MWh) se hodinu po poledni prodávala za 237 eur (5 810 Kč), což je oproti předchozímu dni pokles o více než 10 procent. Klesající trend tak pokračuje i navzdory tomu, že Rusko ve středu kvůli plánované údržbě na tři dny zcela zastavilo dodávky přes plynovod Nord Stream 1.

Cena plynu strmě klesá od začátku týdne potom, co v pátek dosáhla historického rekordu a vyšplhala se až na 346 eur (8 500 Kč) za MWh.

Za pádem ceny stojí zejména dva důvody: nejprve trh uklidnily pozitivní informace z Německa ohledně naplněnosti zásobníků na zimu a poté náznaky toho, že Evropská unie plánuje jednat o společném řešení cenové krize na energetických trzích. Nejvíce se mluví o zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny.

Právě elektřina totiž v posledních dnech zdražovala ještě výrazněji – v pondělí dopoledne dokonce na burze v Lipsku překonala hranici tisíc eur (24 520 Kč) za MWh. Potom ovšem začala dramaticky klesat a ve středu po poledni už byla cena na 555 eurech (13 600 Kč), což znamená oproti úterý pokles téměř o deset procent.

V porovnání s cenami před rokem jsou však stále obě komodity násobně dražší. Elektřina tehdy stála kolem 90 eur (2 200 Kč), a plyn dokonce méně než 30 eur (730 Kč).

Ceny energií v Evropě začaly významně růst po zahájení vojenské invaze Ruska na Ukrajinu a s tím spojeným obavám z omezených dodávek plynu.