Proto musí vláda již nyní např. přijmout opatření k zastavení výrobu elektřiny ze zemního plynu a využít k tomu vedle spolehlivé energie z jádra opět domácí hnědé uhlí. Přerušovaná produkce obnovitelných zdrojů závislých na povětrnostních podmínkách nemůže být zejména pro období topné sezóny, alternativou stabilních dodávek energie z jádra a uhlí.

Hrozí úplné přerušení dodávek ruského plynu

S úplným vypnutím přepravy zemního plynu rusko-německým plynovodem Nord Stream 1 dne 11. července se přiblížila hrozba zásadního nedostatku této energetické komodity i pro Českou republiku. I když jde údajně o údržbářské práce jen na 10 dnů, mnozí západní politici varují, že může jít o úplné přerušení dodávek v rámci strategie ruského diktátora Vladimíra Putina řadu zemí Evropské unie energeticky „vyhladovět“. Svědčí o tom fakt, že Rusko už v červnu omezilo dodávky tímto plynovodem s roční kapacitou 55 miliard m³ o 60 procent.

Zásoby plynu na 10 dnů

Podle oficiálních údajů je ve všech podzemních zásobnících zemního plynu v ČR k dispozici 43,7 TWh skladovací kapacity. Ke dni 12. 7. bylo uskladněno na území ČR 31,74 TWh zemního plynu, přičemž roční spotřeba zemního plynu v ČR za rok 2021 činila 91,9 TWh. Skladové zásoby zemního plynu tedy činí cca 34 % z celkové roční spotřeby, z níž ovšem většina připadá na zimní období. Z toho je v zásobnících patřící RWE uskladněno 23,4 TWh, v zásobnících MND 2,6 TWh, v plynojemech Morava 0,6 TWh a v zásobníku SPP 4,99 TWh, který je navíc napojen jen na slovenskou plynárenskou soustavu.

Z celkové kapacity je ve vlastní strategické státní rezervě ČR pouze cca 2,5 TWh zemního plynu, tj 7,8 % z celkové kapacity. Ostatní uskladněné zásoby patří soukromým firmám, většinou německým. Zásoby výlučně státních strategických rezerv pokryjí obvyklou českou spotřebu na 5-10 dní. Je s podivem, že český stát neměl zájem nabízené zásobníky od RWE pro posílení energetické bezpečnosti zakoupit. Nedostatečné rezervy v plynových zásobnících takřka všech zemí EU v realitě neumožňují se vzájemně o deficitní plyn solidárně významněji podělit.

Pálíme plyn místo domácího uhlí

Jak vyplývá z přehledu na portále ELECTRICITY MAPS, i v době hrozící těžké energetické krize se v ČR nadále spaluje nedostatkový zemní plyn na výrobu elektřiny. I když neznáme důvody, proč k tomu dochází, včetně podmínek kontraktu na dodávky plynu, jeví se nám jako logické, že by deficitní zemní plyn měl být maximálně využit pro vytváření zásob v zájmu prevence energetické krize a kolapsu ekonomiky.

Přitom Česká republika má dost vlastních uhelných zdrojů (s celkovou kapacitou přes 9 000 MW) a také vysoce spolehlivé jaderné elektrárny (výkon 4 200 MW), aby pokryly potřeby elektroenergetiky, případně zčásti nahradily plyn. Ale šest uhelných bloků s kapacitou přes 700 MW má povinně omezenou produkci jen na 1 500 hodin ročně. Stejně tak nadále platí předpoklad, že s koncem roku 2022 měla skončit řada tepláren v tzv. přechodném období v důsledku původně plánovaného přechodu na zemní plyn.

Proto musí vláda a Parlament ČR urychleně přijmout příslušnou legislativu pro pokračující bezpečné využití českého uhlí. To platí nejen v nadcházejícím zimním období, ale i pro další roky, jež budou potřebné k vytvoření úplné náhrady za ruské energetické suroviny. České uhlí včetně potřebné přípravy nové těžby bude optimální využívat do doby, než ho nahradí spolehlivá výroba energie z nových jaderných reaktorů.

Jako spolek Realistická energetika a ekologie jsme opakovaně upozorňovali na nerealistické plány, plně nahradit stabilní energetické zdroje pomocí takzvaných OZE. Dnes, pod hrozbou vážně energetické krize a z toho plynoucího sociálně-ekonomického kolapsu, se řada evropských zemí vrací k využití uhlí. K tomuto kroku vyzval také klíčový představitel ideologie Green Deal, místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který v interview pro list The Guardian 8. července opětovné využívání uhlí označil za „prevenci občanských nepokojů“.