Využití více než stošedesátimetrového výškového rozdílu mezi projektovanou přehradou Lipno a městem Vyšší Brod nedalo spát řadě projektantů a energetiků. Výsledná vodní elektrárna, vybudovaná právě v této hloubce a využívající velmi vysokého tlaku vody, byla v 50. letech zcela mimořádným projektem.

„Elektrárna Lipno hraje významnou roli v soustavě našich vodních elektráren a udržování naší soběstačnosti. Možná není tak viditelná jako Dlouhé stráně, ale i díky rozsáhlým modernizacím jde stále o technologickou a technickou špičku. Vyrábí velmi rychle a efektivně čistou energii, sloužící k vykrývání výkyvů v síti. K přeměně na jednu kilowatthodinu potřebuje pouhých 2,7 kubíku vltavské vody, což je nejméně z celé Vltavské kaskády,“ vysvětluje člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.

V podzemní elektrárně, spojené s povrchem 220 metrů dlouhým tunelem s kabely a podzemní lanovkou, jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW a potřebná elektrická zařízení. Voda, která jimi projde, je odváděna 3,6 kilometrovým tunelem, hluboko pod korytem Vltavy, a proudí do vyrovnávací nádrže Lipno II u města Vyšší Brod. Zdejší elektrárna tak může vodu z „velkého“ Lipna ještě jednou proměnit v bezemisní elektřinu.

„Zájem o exkurze na Lipně evidujeme dlouhodobě, ale příprava návštěvy takto unikátní a živé technologie není jednoduchá. Nepůjde o masovou záležitost, lidé se skutečně podívají na původně zcela nepřístupná místa, což zabere poměrně hodně času. Důraz chceme klást na kvalitu, ne kvantitu,“ dodává vedoucí infocenter ČEZ Kateřina Bartůšková.

Návštěva podzemních prostor je zdarma, ale vyžaduje předchozí registraci. Všichni návštěvníci musí být starší 15 let a musí být mimo jiné v odpovídající fyzické kondici. Technická porucha lanovky je sice nepravděpodobná, ale pokud by k ní přeci jen došlo, čekal by návštěvníky 220metrový výstup strmým tunelem se sklonem 45 stupňů.

V jižních Čechách připravuje ČEZ podobný program také pro další čistý zdroj - Jadernou elektrárnu Temelín. I tady se zájemci během prázdnin podívají do běžně nepřístupných, a navíc přísně střežených prostor.

Oba bloky lipenské elektrárny byly kompletně zmodernizovány v letech 2012-17, což přineslo zvýšení jejich efektivity a prodloužení provozu o další desítky let. Díky modernizacím elektrárna vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství vody, kterou tak pomáhá šetřit. Lipno je v rámci celé české energetické soustavy důležité i jako záložní zdroj napětí pro Jadernou elektrárnu Temelín při black-outu.

V podzemní elektrárně, kterou spojuje s povrchem 220 metrů dlouhý tunel včetně podzemní lanovky, jsou dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. ČEZ oba bloky lipenské elektrárny v letech 2012 až 2017 zmodernizoval. Účinnost obou soustrojí se díky investicím za více než 400 milionů korun zvedla o čtyři procenta. „To znamená další miliony kilowatthodin ekologické elektřiny,“ řekl již dříve Schreier. Díky investici se životnost elektrárny prodloužila o další desítky let. V provozu je elektrárna 63 let, dosud vyrobila 8,7 milionu MWh.

Vodní elektrárna Lipno I je v podzemní dutině, vylámané v hloubce 160 metrů pod terénem u hráze. Slouží i jako zdroj schopný dodat elektřinu pro bezpečnostní systémy jaderné elektrárny Temelín při blackoutu. Lipenská přehrada vznikla na Vltavě v letech 1952 až 1959. Lipno je s rozlohou 48,7 kilometru čtverečních největší přehradní nádrž a největší vodní plocha v ČR.

Celkem společnost ČEZ za posledních deset let zmodernizovala 38 bloků na 22 elektrárnách, které tím připravila na bezpečné a spolehlivé fungování v éře moderní bezemisní energetiky.