Loňský rok přinesl nejen v Česku znatelné oživení ekonomiky, které bylo logicky spojené i s nárůstem poptávky po energetických zdrojích. Dle Energetického regulačního úřadu vzrostla v tuzemsku meziročně celková hrubá výroba elektřiny o 4,2 % a dosáhla 84,9 TWh. Za rekordní výší z období poslední konjuktury (88 TWh v roce 2018) nicméně stále zaostávala.

Loňský růst výroby v Česku byl nejvíce tažen tepelnými elektrárnami, a to i přes pokračující pokles jejich celkového instalovaného výkonu. V menší míře přispěly k vyšší výrobě i jaderné elektrárny, jejichž produkce (30,7 TWh) se navzdory jarním odstávkám těsně přiblížila dosud nejvyšší hladině z roku 2013. Loňské oživení významu tepelných elektráren (využívajících v tuzemsku z více než čtyř pětin hnědé uhlí) bylo spíše vybočením z dlouhodobějšího trendu a nedokázalo zdaleka kompenzovat hluboké propady jejich produkce z let 2019 i 2020.

Domácnosti opět rekordní, podniky v potížích. Spotřeba elektřiny v podnicích byla loni významně ovlivněna nerovnoměrným vývojem v průmyslu, což je patrné v úhrnu za kategorii nejvýznamnějších velkoodběratelů v ekonomice.

Ani výraznější změny objemu výroby a spotřeby elektřiny během pandemických let nezměnily nic na faktu, že Česko zůstává dlouhodobě čistým vývozcem této komodity. Dle údajů ČSÚ dosáhlo loni kladné saldo zahraničního obchodu s elektřinou 11,3 TWh a oproti předchozímu roku vzrostlo více než o čtvrtinu. Při stagnaci dovozu k tomu přispěl takřka výhradně vyšší vývoz o 2,6 TWh.

Obchod s elektřinou byl výrazně ovlivněn nebývalým růstem cen na světových trzích, k němuž došlo v druhé půli loňského roku. Přebytek zahraničního obchodu ČR s touto komoditou tak za celý rok 2021 vystoupal na rekordních 36 mld. Kč, tedy na čtyřnásobek hodnoty předchozího roku. Více než 80 % obratu obchodu s elektřinou realizuje Česko tradičně se sousedními státy, přebytkové saldo máme zejména s Německem a se Slovenskem.

Vedle dozvuků pandemických opatření a cenové akcelerace ovlivňovaly loni v Česku oblast elektroenergetiky i dlouhodobější strukturální vlivy související se snahou o snižování energetické náročnosti ekonomiky a s rozvojem obnovitelných zdrojů.

Dlouhodobý pokles role uhlí jako dominantního paliva zrychlený v posledních letech se loni zastavil. Na hrubé výrobě elektřiny se uhlí v roce 2010 podílelo z 55 %, v roce 2021 jen ze 40 %. Za stejné období mírně rostl význam jaderného paliva (ze 33 % na 36 %) a o něco svižněji zemního plynu (z 1,2 % na 8,3 %).

Posílila rovněž váha obnovitelných zdrojů energie (OZE) – z 8,3 % na 14,3 %. Další růst podílu obnovitelných zdrojů se zastavil.

Po boomu mezi lety 2007 až 2013 způsobeném hlavně rozvojem fotovoltaiky a zdrojů na bioplyn zůstává v posledních letech skladba OZE stabilní. Vodní, sluneční, bioplynové i biomasové zdroje mají zhruba stejné zastoupení. Přes mírný meziroční růst výroby elektřiny z OZE pozorovatelný od roku 2019, který byl způsoben zejména zvyšováním podílu vodní energie a biomasy, se navyšování podílu všech zdrojů OZE na celkové výrobě či tuzemské spotřebě elektřiny loni zastavilo.

Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a jejich poměr k hrubé tuzemské spotřebě elektřiny (GWh, %)

Údaje za rok 2021 jsou předběžné, ERÚ