Celková spotřeba elektřiny v Česku loni již přesáhla úroveň
z éry před nástupem pandemie. Neplatilo to však pro část
podnikové sféry.
Loňský rok přinesl nejen v Česku znatelné oživení ekonomiky,
které bylo logicky spojené i s nárůstem poptávky po
energetických zdrojích. Dle Energetického regulačního úřadu
vzrostla v tuzemsku meziročně celková hrubá výroba elektřiny o
4,2 % a dosáhla 84,9 TWh. Za rekordní výší z období poslední
konjuktury (88 TWh v roce 2018) nicméně stále zaostávala.
Loňský růst výroby v Česku byl nejvíce tažen tepelnými
elektrárnami, a to i přes pokračující pokles jejich celkového
instalovaného výkonu. V menší míře přispěly k vyšší výrobě i
jaderné elektrárny, jejichž produkce (30,7 TWh) se navzdory
jarním odstávkám těsně přiblížila dosud nejvyšší hladině z roku
2013. Loňské oživení významu tepelných elektráren (využívajících
v tuzemsku z více než čtyř pětin hnědé uhlí) bylo spíše
vybočením z dlouhodobějšího trendu a nedokázalo zdaleka
kompenzovat hluboké propady jejich produkce z let 2019 i 2020.
Domácnosti opět rekordní, podniky v potížích. Spotřeba
elektřiny v podnicích byla loni významně ovlivněna nerovnoměrným
vývojem v průmyslu, což je patrné v úhrnu za kategorii
nejvýznamnějších velkoodběratelů v ekonomice.
Ani výraznější změny objemu výroby a spotřeby elektřiny během
pandemických let nezměnily nic na faktu, že Česko zůstává
dlouhodobě čistým vývozcem této komodity. Dle údajů ČSÚ dosáhlo
loni kladné saldo zahraničního obchodu s elektřinou 11,3 TWh a
oproti předchozímu roku vzrostlo více než o čtvrtinu. Při
stagnaci dovozu k tomu přispěl takřka výhradně vyšší vývoz o 2,6
TWh.
Obchod s elektřinou byl výrazně ovlivněn nebývalým růstem cen
na světových trzích, k němuž došlo v druhé půli loňského roku.
Přebytek zahraničního obchodu ČR s touto komoditou tak za celý
rok 2021 vystoupal na rekordních 36 mld. Kč, tedy na čtyřnásobek
hodnoty předchozího roku. Více než 80 % obratu obchodu s
elektřinou realizuje Česko tradičně se sousedními státy,
přebytkové saldo máme zejména s Německem a se Slovenskem.
Vedle dozvuků pandemických opatření a cenové akcelerace
ovlivňovaly loni v Česku oblast elektroenergetiky i
dlouhodobější strukturální vlivy související se snahou o
snižování energetické náročnosti ekonomiky a s rozvojem
obnovitelných zdrojů.
Dlouhodobý pokles role uhlí jako dominantního paliva
zrychlený v posledních letech se loni zastavil. Na hrubé výrobě
elektřiny se uhlí v roce 2010 podílelo z 55 %, v roce 2021 jen
ze 40 %. Za stejné období mírně rostl význam jaderného paliva
(ze 33 % na 36 %) a o něco svižněji zemního plynu (z 1,2 % na
8,3 %).
Posílila rovněž váha obnovitelných zdrojů energie (OZE) – z
8,3 % na 14,3 %. Další růst podílu obnovitelných zdrojů se
zastavil.
Po boomu mezi lety 2007 až 2013 způsobeném hlavně rozvojem
fotovoltaiky a zdrojů na bioplyn zůstává v posledních letech
skladba OZE stabilní. Vodní, sluneční, bioplynové i biomasové
zdroje mají zhruba stejné zastoupení. Přes mírný meziroční růst
výroby elektřiny z OZE pozorovatelný od roku 2019, který byl
způsoben zejména zvyšováním podílu vodní energie a biomasy, se
navyšování podílu všech zdrojů OZE na celkové výrobě či tuzemské
spotřebě elektřiny loni zastavilo.
Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a jejich
poměr k hrubé tuzemské spotřebě elektřiny (GWh, %)
Údaje za rok 2021 jsou předběžné, ERÚ
Poznámka:
Výtah z článku Ing. Jan Bouška (SPVEZ)
|