Zpravodajství ČTK zveřejnilo k blížícímu se 50. výročí (25. května) zahájení provozu vodního díla Švihov (Želivka) zajímavosti o tomto vodním díle. Doprava pitné vody do Prahy je zajištěna
štolovým přivaděčem o délce 51,97 kilometru. Tunel je podle některých zdrojů čtvrtým nejdelším vodním tunelem v Evropě a 15. na světě.
Umístěním myšího kurzoru do obrázku (a naopak) dojde k jeho změně
[1/2] Foto z výstavby - zdroj: upravnazelivka.cz
[2/2] Vnitřek štolového přivaděče (foto: PVK)
Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Úpravna vody se stavěla sedm let, pracovat začala 25. května 1972, od února následujícího
roku zajišťovala pravidelné dodávky pitné vody.
Stavbu přehrady si vynutil především hrozící nedostatek pitné vody v rostoucí pražské aglomeraci. Poměrně vzdálená řeka Želivka, která jako potencionální zdroj pitné vody figurovala
již v dřívějších plánech vodohospodářů, byla vybrána proto, že nabízela nejčistší vodu a z dostupných toků relativně nejsnazší možnost její ochrany. Protéká totiž poměrně řídce osídleným
územím s malým průmyslovým zatížením. Řadu let před definitivním rozhodnutím o stavbě se na Želivce prováděly rozbory vlastností vody a byla zde vybudována i pokusná úpravna vody.
Doprava pitné vody do Prahy je zajištěna štolovým přivaděčem o délce 51,97 kilometru. Štola o průměru 264 centimetrů začíná v úpravně vody v Nesměřicích u hráze a končí nedaleko
Jesenice u Prahy. Tunel je podle některých zdrojů čtvrtým nejdelším vodním tunelem v Evropě a 15. na světě.
Podíl Želivky na zásobování Prahy pitnou vodou se pohybuje okolo 74 procent. Úpravna dále zásobuje pitnou vodou i oblasti Středočeského kraje a kraje Vysočina.
Hráz vodního díla Želivka-Švihov, jejíž výška přesahuje 58 metrů, je situována na řece Želivce čtyři kilometry od soutoku se Sázavou.
Celkový objem nádrže představuje 309 milionů kubických metrů a zatopená plocha činí 1602,64 hektaru. Je to největší vodárenská nádrž v ČR. Obvod nádrže dosahuje více jak 150 kilometrů.
Pro ochranu kvality vody jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany.
Vybudování vodního zdroje si vyžádalo řadu dalších doprovodných staveb. Kvůli zachycení naplavenin a sedimentů přinášených vodním tokem horní části řeky Želivky a jejích přítoků
Trnávky a Sedlického potoka byly postaveny dvě vodní nádrže na přítocích (Trnávka, Němčice) a opravena přehrada na Želivce u Sedlice na Pelhřimovsku. Bylo postaveno 35 kilometrů nových
silnic včetně mostu přes přehradu, stovky kilometrů vodovodů a řada dalších vodohospodářských staveb.
Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny. Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších
osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží. Pro obyvatele zatopených obcí byly postaveny „nové“ Dolní Kralovice v katastru nedaleké
obce Vraždovy Lhotice a byty v okolních městech. Stavba vodního díla se dotkla celkem 3 650 obyvatel (2 500 rodin).
Přehrada nezasáhla jen do životů lidí ze zatopených domů, ale i mnoha lidí v okolí. Vinou přísných ochranných pásem je oblast nevyužitelná rekreačně (v prvním pásmu platí zákaz
vstupu) a ztížené jsou zde i možnosti podnikání.
Od roku 2004 je ve strojovně vodního díla ve funkci i malá vodní elektrárna, průtok přes ní je možný pouze při vyšších přítocích, prioritní je vodárenská funkce nádrže.
