Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech. Podobný postoj má i Vídeň, která dnes také vyhlásila stupeň včasného varování.

„Je to preventivní opatření,“ řekl Habeck a dodal, že Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj. „Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu,“ řekl.

Západ potrestal režim ruského prezidenta Vladimira Putina za vojenské napadení Ukrajiny tvrdými hospodářskými sankcemi, jejichž dopad se šéf Kremlu podle Habecka snaží oslabit mimo jiné požadavkem na platbu za plyn v rublech. To Západ odmítá, neboť smlouvy s ruskou měnou nepočítají. „Porušení soukromých dodavatelských smluv nepřijmeme,“ řekl ministr hospodářství. Rusko ale varovalo, že rozhodnutí v rublech neplatit nezůstane bez následků. Podle Habecka tak není vyloučeno výrazné zhoršení dodávek, proto ministr vyhlásil stupeň včasného varování.

Na ministerstvu hospodářství tak bude každý den jednat krizový tým, který pracuje na různých možnostech vývoje. „Pokud by to bylo nutné, přikročili bychom k dalším opatřením k zajištění zásobování,“ uvedl. Připraveni musí být podle Habecka také odběratelé, od kterých se nyní očekává úspora spotřeby. „Jsme v situaci, kdy musím konstatovat, že každá uspořená kilowatthodina energie pomůže,“ řekl.

Stupeň včasného varování na odběratele přímý dopad nemá. Pokud se ale situace zhorší, může následovat vyhlášení stavu ohrožení, případně nejvyššího stupně, kterým je stav nouze. V takovém případě by Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) rozhodovala, které odběratele plynu upřednostní. „Toto ale zatím nehrozí,“ ujistil Habeck.

Stejné je to i v Rakousku, které zatím nepočítá s tím, že by muselo regulovat spotřebu plynu, situaci chce ale podrobně sledovat. Rakouské zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 13 procent, což je výrazně pod průměrem zemí EU (26 procent). Podle rakouské vlády to ale odpovídá rakouskému průměru za uplynulá léta.

Německo je podle Habecka připraveno i na ty nejčernější scénáře, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu i ropy. Varoval však, že za takové situace není možné vyloučit zdražení a omezení zásobování. Ministr zmínil také existenci solidárního mechanismu, který má Německo se sousedními státy dohodnutý pro případ, kdy energetické zásobování některé země bude ohroženo.

Habeck již krátce po začátku ruské invaze řekl, že Německo je pro tuto zimu energeticky zajištěno, na tu nadcházející se ale musí připravit. Jednou z cest je diverzifikace dodávek a plné zásobníky plynu, které před současnou zimou naplněny nebyly. Německý Spolkový sněm minulý pátek schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na 25 procentech.

Habeck před týdnem oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V případě plynu dnes zmínil, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent.

Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových trasách zůstávají stabilní

Průtoky ruského plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře, dnes ráno odpovídaly úrovni z předchozích 24 hodin.

V plynovodu Jamal začal plyn poprvé od 15. března proudit západním směrem, vyplývá z dat německého operátora Gascade. Ruský plynárenský gigant Gazprom si rezervoval tranzitní kapacitu směrem na západ.

Zemní plyn touto trasou zpravidla proudí na západ, nicméně 15. března se tok obrátil, protože nominace na přepravu plynu do Německa klesly na nulu, zatímco polští zákazníci nakupovali plyn z Německa.

Požadovaná kapacita na přepravu ruského plynu z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční uzel Veľké Kapušany, což je další významná cesta pro přepravu ruského plynu dál do Evropy, dnes v porovnání s úterým zůstává beze změny, ukazují data slovenského provozovatele plynovodů Eustream.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes odpoledne pohybovala kolem 123,50 eura (3 022 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ve srovnání s předchozím dnem vzrostla o necelých 14 procent.

Ekonomové se obávají dopadů výpadku ruských dodávek energií na Německo

Embargo nebo zastavení dodávek by ale mělo také dalekosáhlé důsledky pro Rusko, píší vědci. „I kdyby Rusko mělo být i nadále schopno prodávat některé ze svých primárních energetických zdrojů třetím zemím, jako je Čína, lze předpokládat, že to bude možné pouze s výrazným snížením cen,“ uvádějí.

Německá vláda zatím embargo na dovoz ruských energií odmítá. Kancléř Olaf Scholz se nedávno znovu vyjádřil, že z pohledu vlády by v takovém případě byla v Německu ohrožena celá průmyslová odvětví. Ruské požadavky na platby za plyn v rublech od takzvaných „nikoliv přátelských“ států, se kterým minulý týden přišel ruský prezident Vladimir Putin, odmítly země EU i ekonomicky vyspělé země sdružené ve skupině G7. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck požadavek označil za „porušení stávajících smluv“.

Institut pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu (IMK) Nadace Hanse Böcklera před náhlým zastavením ruských dodávek energie varuje, ať už by nastalo prostřednictvím německého embarga nebo by dodávky zastavilo samo Rusko. Podle ředitele IMK Sebastiana Dulliena by takový vývoj v letošním roce způsobil hlubokou recesi.

Spolková vláda usiluje o snížení závislosti Německa na energii z Ruska. Podíl ruských dodávek plynu nyní podle Habecka klesl z 55 na 40 procent. Ministerstvo hospodářství nedávno zdůraznilo, že v současné době neexistují žádná úzká hrdla dodávek plynu.

Stav zásobníků plynu ve vybraných zemích EU