Frans Timmermans a Evropská komise chtějí, aby státy v Evropě přešly od ruského plynu k nespolehlivým technologiím. O přístupu Timmermanse k problematice svědčí i to, že před několika týdny soustředění ruských vojsk u hranic Ukrajiny označil za trik, jako odvést pozornost od „klimatické krize“.

„Nové větrné a solární projekty by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 by mohlo snížit spotřebu plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně,“ citují média z návrhu Evropské komise.

Klíčovým termínem, který přesně vystihuje podstatu jejích plánů, je formulace „mohly by“. Protože právě tak fungují obnovitelné zdroje, tedy primárně větrné a fotovoltaické elektrárny. Pokud je dobré počasí, elektřinu dodávají a není potřeba spouštět ty plynové. Ovšem když počasí nepřeje, nebo je noc, elektřinu nedodávají a je nezbytné brát ji z uhelných a plynových elektráren. Takže buď nám tyhle zdroje ušetří 20 miliard krychlových metrů plynu, nebo neušetří.

Což je ovšem princip, na kterém není energetiku možné stavět. Elektřinu i teplo potřebujeme vždy, když je potřebujeme. Což souvisí s tím, že jako recept proti závislosti na Rusku komise chce důsledně elektrifikovat. Jenže abychom mohli elektrifikovat i to, co dosud spaluje uhlí, plyn či ropu, musíme mít zajištěné stabilní permanentní dodávky elektřiny. Tedy to, čeho obnovitelné zdroje nejsou schopné. Možná, někdy v budoucnu, až se podaří uspokojivě a finančně dostupně vyřešit akumulaci elektřiny. Bohužel, tento cíl je zatím na hony vzdálený. Stejně jako výroba vodíku pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nicméně i vodík komise zmiňuje jako jeden z receptů.

Jediné, co z plánu komise má na první pohled hlavu a patu, je diverzifikace dodavatelů plynu (ale proč až teď, před Ruskem varovalo mnoho lidí dlouhé roky) a teoreticky omezení vytápění. Jenže, kdo z nás si chce omezit vytápění? Diverzifikace dodavatelů plynu zase naráží na jiný problém. „Zkapalněný plyn není možné v takovémto množství, tedy jedné třetiny současné dodávky z Ruska, do Evropy letos dodat. Není dostatek terminálů, nejsou pro něj volné výrobní kapacity a navíc je velmi drahý. A taky by se ho musely ve významném množství vzdát rostoucí asijské ekonomiky,“ upozorňuje Jan Vondráš, ředitel analytické společnosti Invicta Bohemica. Kriticky se vyjadřuje i k plánům komise na náhradu plynu obnovitelnými zdroji, tedy fotovoltaikou a větrnými elektrárnami. Považuje je totiž za nereálné.

„Řešit odchod od ruského plynu přes další masivní výstavbu OZE je další ideologický nesmysl z Evropské komise, navíc bez toho, aby bylo jasné, kdo tohle kaskadérství zaplatí. Již nyní vysokou inflací zdevastovaný evropský spotřebitel to nebude a další enormní zadlužování evropských rozpočtů je cestou do horoucích pekel, aniž přinese kýžený výsledek. Při vyprávění pohádek o levných cenách ze zelených energií se stačí podívat na německé ceny pro koncové spotřebitele. Energiewende je dovedla k nejvyšším cenám v Evropě,“ vypočítává ředitel.

V rámci plánu Energiewende se v Německu postavily větrné a fotovoltaické zdroje s výkonem více než 116 gigawattů. Jenže jakmile není vhodné počasí, nebo je noc, funguje země pouze díky konvenčním elektrárnám. Ty v takových případech situaci zachraňují. Bližší představu o skutečných dodávkách z OZE v Německu si můžete udělat představu zde:

„Řešením, navíc dlouhodobým je pouze urychlená výstavba nových jaderných zdrojů a odchod od uhlí teprve až za něj budeme mít adekvátní, to znamená ekonomickou a bezpečnou náhradu. Přesně jak navrhla česká Uhelná komise v prosinci 2020,“ uzavírá Jan Vondráš hodnocení představeného plánu Evropské komise.

Zajímavý je v této souvislosti názor největší české energetické firmy ČEZ. „Společnost ČEZ v tuto chvíli nechce plán Evropské komise komentovat,“ řekl iUHLI.cz mluvčí společnosti Roman Gazdík.