Uvedla to mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR podle dřívějších informací vzniknout do roku 2065.

Plán Evropské komise k dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice počítá s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují.

„Česká republika disponuje dostatečně rozvinutým programem přípravy hlubinného úložiště včetně kompetentních institucí a odborníků, kteří tuto problematiku řeší. Zprovoznění velkých technologických celků v horizontech desítek let je z technického pohledu za určitých předpokladů možné,“ uvedla Bílá.

V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit – Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Plán Evropské komise zatím Bílá nechtěla komentovat, jde podle ní o předběžný návrh. „Před finálním schválením není možné termíny komentovat,“ řekla mluvčí. Pro vysokoaktivní odpad a vyhořelé palivo představuje podle ní hlubinné geologické ukládání nejmodernější řešení široce uznávané odbornou komunitou po celém světě jako nejbezpečnější a nejudržitelnější možnost pro nakládání s vysokoaktivním odpadem a vyhořelým palivem, na rozdíl například od dlouhodobého skladování.