Konkrétně v České republice tolik nefouká a naše větrné turbíny tak mohou těžko ekonomicky konkurovat těm na mořském pobřeží.

V České republice jsou obnovitelné zdroje efektivní v podobě decentralizovaných zdrojů zapojených do místních sítí. Zrak našich politiků a občanů se proto upíná k využívání jaderné energie i do budoucna. Hlasitě se totiž debatuje o zařazení jádra do skupiny tzv. čistých zdrojů.

Komise v rámci své strategie velmi jednostranně spoléhala na obnovitelné zdroje a naprosto ignorovala příležitosti, které přináší jádro coby čistý zdroj energie. Poslední vývoj však nasvědčuje tomu, že se situace začíná pomalu měnit. Nepochybně i vlivem hrozby výrazného zvyšování cen energií, které už nyní pociťují lidé v celé Evropě, nastává v postoji k jádru obrat o 180 stupňů.

Uniklý dokument počítá s jádrem a zemním plynem

Podle uniklého dokumentu by Evropská unie mohla do Green Dealu zařadit mezi čisté zdroje i jadernou energii a zemní plyn, s nimiž se doteď vůbec nepočítalo. V případě plynu se bude jednat o zelený zdroj, pokud se nevypouští více než 100 gramů CO2 na kWh. O tom, že Komise s jádrem vážně počítá, svědčí i nedávné vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta zmínila 22. října ve svém vyjádření na Twitteru, že potřebujeme obnovitelné zdroje a zároveň stabilní zdroje. Konkrétně uvedla jádro a pro přechodné období také plyn.

V klasifikačním systému by sice jádro a plyn neměly úplně nejvyšší zelené hodnocení, jaké mají obnovitelné zdroje energií, ale i přesto jde o úspěch. Jak napsal bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, zařazení jádra a plynu do taxonomie otevírá cestu k levnějšímu financování nových jaderných bloků a plynových elektráren.

Francie silným spojencem

Jedná se o nepochybně dobrou zprávu pro Česko, které dlouhodobě prosazuje zařazení jádra mezi čisté zdroje. A to není všechno. Velkou naději představuje v této věci politika Francie, ve které Česko našlo nečekaného spojence. Tato země produkuje 70 % elektřiny v jaderných elektrárnách, což je nejvyšší podíl na světě. Jak navíc nedávno oznámil prezident Macron, země galského kohouta opět plánuje stavět další reaktory.

Macron zdůvodňuje podporu výstavby nových jaderných reaktorů třemi důvody. První z nich je zajistit podobně jako v 70. letech energetickou nezávislost. Další dva důvody jsou naproti tomu přímou reakcí na výzvy současné doby. Roli samozřejmě hraje i dosažení klimatických cílů, protože bez jádra jich prostě nepůjde dosáhnout.

Osm států EU podporuje jádro

Pomoc druhé největší země EU přijde nyní Česku vhod dvojnásob. V červenci přebíráme předsednictví v Radě EU na další půlrok právě po Francii.

Dobrou zprávou tedy je, že Česko není ve svém projaderném postoji zdaleka osamoceno a získalo v této věci neobvyklého a velmi silného spojence. K podpoře jaderné energie se navíc ve společném prohlášení z října přihlásilo i dalších osm členských zemí EU. Konkrétně se jedná o Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. V prohlášení se přímo říká, že jde o hodně. Hraje se o to, zda chceme skutečně bojovat proti klimatické změně a dosáhnout energetické nezávislosti a zda se budeme při dekarbonizaci naší ekonomiky spoléhat na nejlepší prostředky, které máme k dispozici.

Chabá reakce odmítačů jádra

Každá akce pochopitelně vyvolá i reakci. Nejinak tomu bylo i v případě prohlášení na podporu jádra. Pět zemí odmítajících jádro, Německo, Rakousko, Lucembursko, Dánsko a Portugalsko přišlo s prohlášením, které se naopak staví rezolutně proti zařazení jádra mezi čisté zdroje.

Jinými slovy, důležité je pro ně trvat pouze na takových zdrojích, jako jsou slunce vítr nebo voda, a nebrat při tom v úvahu například stabilitu zdroje či vliv na cenu energie pro spotřebitele. Sečteno a podtrženo: Odpůrci jádra předvedli vlastní argumentační slabost. Nenabízí žádnou novou alternativu vůči jaderné energii ani žádná použitelná řešení.

V tradičně protijaderném sousedním Německu nastal v poslední době jistý posun. Německo se po jaderné havárii v japonské Fukušime v roce 2011 rozhodlo pro úplný odchod od jaderné energie. Podle dosavadních plánů Berlína by zbývající německé jaderné elektrárny měly skončit už v příštím roce.

Začínají ovšem sílit hlasy, že by Německo mělo v jádru alespoň nějakou dobu pokračovat. Svědčí o tom i otevřený dopis 25 světových vědců, který 13. října publikoval přední německý list Die Welt. Jeho signatáři v něm naléhají na německou vládu, aby od jádra alespoň prozatím neustupovala.

Německu nyní vzniká vůbec poprvé v historii vláda semaforové koalice „rudých“ sociálních demokratů, „žlutých“ liberálů a také Zelených. Za současné politické konstelace nemůžeme zejména kvůli třetí zmíněné koaliční straně žádnou zásadní změnu dosavadní německé energetické politiky očekávat.

S jádrem se v budoucnu počítá

Řeči o tom, jak je jádro na ústupu, nejsou na místě. Globálně platí, že na světě naopak najdeme celou řadu zemí bez jakékoli předchozí zkušenosti s jadernou energií, které jaderné elektrárny naopak buďto stavějí, což je případ Turecka a Bangladéše, anebo jejich stavbu plánují. Jedná se konkrétně o Estonsko, Polsko, všech pět zemí na severu Afriky, Kazachstán, Mongolsko, Indonésii, Vietnam a mnoho dalších. Zvláště menší a středně velké reaktory, jejichž pořizovací náklady jsou mnohem nižší než u těch větších, rozhodně budoucnost mají. Stavět další reaktory chtějí i na Ukrajině navzdory tomu, že se v roce 1986 stala dějištěm černobylské havárie, nejhorší jaderné katastrofy, kterou lidstvo dosud zažilo. Jádro úplně nezavrhuje ani Japonsko, které bylo v roce 2011 důsledkem tsunami postiženo už zmíněnou jadernou havárii ve Fukušimě. V reakci na to byly v zemi vycházejícího slunce uzavřeny i všechny ostatní jaderné elektrárny. Některé reaktory už ale opět fungují. I tady se v budoucnu opět počítá s jadernými elektrárnami. Návrh japonské vlády z roku 2015 volá po dosažení 20 % podílu jaderné energie do roku 2030.

Ano, existují země jako Dánsko, Rakousko, Itálie a Uruguay, které mají stavbu jaderných elektráren přímo zakázané, a odstavit se je chystají Belgie, Německo a Švýcarsko. Ústup od jádra je tedy s výjimkou Uruguaye především specifikem pár evropských států.

Vraťme se ale na úplný závěr zpět k rozhodnutí Evropské komise. Na definitivní rozhodnutí si budeme muset ještě počkat. Návrh Komise, který má otázku postavení jaderné energie i plynu mezi „čistými“ zdroji vyřešit, se očekává v nadcházejících týdnech.