Takzvaný Green Deal je podle ní správný záměr vzhledem ke škodlivosti emisí, ale energetika se tak rychle změnit nedá. Jaderné bloky, které by mohly nahradit uhlí, se nestihnou postavit včas, míní.

„O ceně 35 eur za megawatthodinu, jakou jsme viděli na burzách před rokem, se nám může už jenom zdát. Evropa nemá náhradu za své stárnoucí zdroje elektřiny a je tak v obtížné situaci, protože se chce rychle zbavit fosilních paliv,“ řekla Drábová pro Hospodářské noviny.

Domnívá se také, že je správně, aby Česko bylo členem komunity, která chce Green Deal, neboli zelenou dohodu pro Evropu. Naplánované kroky jsou ale podle ní příliš ambiciózní. „Až bych řekla ideologicky načasované. Takhle rychle se energetika prostě změnit nedá," podotkla.

Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality.

Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. „Obecně je problém v tom, že my ani náhodou nevíme, čím ta fosilní paliva, jako je uhlí, nahradíme tak, aby to bylo zaplatitelné. Neumíme to. Tečka,“ řekla Drábová.

Domnívá se, že nezbývá nic jiného, než nahradit uhlí plynem, ale poukázala na politiku Ruska, které nezvýšilo dodávky plynu do Evropy. „Stav mysli současných vládců Ruska takový je. Navíc, zájem hlavně o plyn, ale i o ropu mají země na východě tak velký, že to Rusku umožňuje si s Evropou takto pohrávat,“ uvedla.

Jaderné elektrárny se podle ní nestihnou postavit včas. I kdyby byl pátý blok v Dukovanech hotový do roku 2038, tak jen nahradí dva dosluhující bloky. Je ale podle ní potřeba ho postavit.

„Já jsem přesvědčena, že ten blok potřebujeme a byla by věčná škoda ho nepostavit. Ze zpětné vazby politických stran, s kterými jsem ochotná se bavit, což nejsou všechny, vím, že směřují k tomu, aby se stavět začalo,“ sdělila.

Současný nárůst cen energií podle ní mění pohled na jádro i v Evropě, kde je v provozu okolo 120 bloků. „Aby je stihla nahradit, vzhledem k tomu, že průměrné stáří bloků je asi 65 let, to by byl snad zázrak,“ řekla Drábová.

Očekává velmi vypjatou debatu o tom, zda má Evropská komise zařadit jádro mezi bezemisní zdroje. „Nakonec to bude stejně politické rozhodnutí. Můžete popsat tunu papíru, že jádro je bezemisní zdroj a rizika s ním spojená jsou srovnatelná s jinými způsoby, jak si opatřujeme energii, jenže to bude mít na to rozhodnutí nejvýš jen podpůrný vliv,“ dodala.