ITER je v současné době dokončen pouze z poloviny

Důvodem je mimo jiné pandemie korony a s ní spojené zpoždění dodávek komponent. Navzdory novému neúspěchu je Bigot přesvědčen, že do roku 2035 bude možné dosáhnout toho, aby se elektřina vyráběla pomocí jaderné fúze. Zpoždění však znamenají také dodatečné náklady, které nebyly zahrnuty do rozpočtu. Dozorčí rada společnosti ITER ho pověřila, aby do listopadu 2022 předložil revidovaný harmonogram nákladů a časový plán, vysvětlil generální ředitel společnosti ITER.

Financování dodatečných nákladů musí být znovu projednáno mezi státy, které se na projektu podílejí, vysvětlil Bigot na dotaz společnosti energate. Evropská sedmadvacítka se na nákladech projektu podílí 45 procenty a částkou 5,6 miliardy eur. Dalšími partnery jsou Spojené království, Švýcarsko, USA, Čína, Jižní Korea, Japonsko, Rusko a Indie. Komisařka pro energetiku Simson zůstává navzdory zpoždění a hrozbě dodatečných nákladů optimistická: „V roce 2015 to byla jen plocha na zelené louce. Dovedu si představit, že jaderná fúze přijde v blízké budoucnosti,“ řekla během návštěvy jižní Francie. Doufá, že od roku 2050 by EU mohla být zásobována levnou a bezpečnou elektřinou z jaderné fúze.

Náklady se ztrojnásobily

Projekt již v minulých letech stál miliardy a byl opakovaně odkládán. Zatímco první odhady celkových nákladů činily 5 miliard eur, nedávno byly třikrát vyšší. Počet pochybovačů o jaderné fúzi jako zdroji energie budoucnosti proto pravděpodobně nadále poroste. Stále však existují i zastánci. Například Robert Wolf z Institutu Maxe Plancka pro fyziku plazmatu nedávno v rozhovoru pro server energate vyjádřil přesvědčení, že jaderná fúze jednou přispěje k zásobování elektřinou. Vzhledem k mnoha neznámým skutečnostem však očekává, že se tak stane až po roce 2050.