Díky nasazení nových technologií a jejich kombinací si „zelený“ vodík z větrné energie generované na moři v průmyslovém měřítku získává širokou oblibu. V nadcházejících desetiletích
bude vodík na globálních trzích s energií hrát hlavní roli a nahradí velkou část poptávky po ropě.
Potvrzují to hlasy odborníků z celého světa a nejnověji i studie analytiků Bank of America uveřejněná počátkem letošního roku. Podle ní vodík do roku 2050 nahradí asi 25 procent veškeré
poptávky po ropě. Jak uvádí americké ministerstvo energetiky (DOE), vodík „je nosičem energie, nikoli zdrojem energie“, což znamená, že jde o sekundární zdroj energie, jako je elektřina.
DOE dodává, že vodík „může dodávat nebo ukládat obrovské množství energie“ a „lze jej použít v palivových článcích k výrobě elektřiny nebo energie a tepla.“
Na cestě k neutralitě
V posledních letech si vlády a energetické společnosti z celého světa kladou za cíl snížit svou ekologickou zátěž a odklánějí se od fosilních paliv. Spojené království i Evropská unie
chtějí do roku 2050 dosáhnout takzvané klimatické neutrality. K dosažení takové mety musí přispět nové technologie. Velká očekávání proto vyvolávají plány unie na instalaci 40 gigawattů
obnovitelných vodíkových elektrolyzérů a výrobu až deseti milionů tun obnovitelného vodíku do roku 2030.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvádí, že celosvětová produkce vodíku nyní činí 70 milionů tun ročně a že poptávka stále roste − od roku 1975 se zvýšila více než trojnásobně.
Ve světovém měřítku ovšem jen méně než 0,1 procenta výroby vodíku dnes pochází z elektrolýzy vody.
Vodík lze totiž vyrábět mnoha způsoby. Jedním z nich je právě použití elektrolýzy, kdy elektrický proud rozdělí vodu na kyslík a vodík. Pokud elektřina použitá v tomto procesu pochází
z obnovitelného zdroje, jako je vítr, pak se nazývá „zelený“ nebo „obnovitelný“ vodík. V současné době je však ještě drtivá většina výroby vodíku založena na fosilních palivech (CO2
se zachycuje a ukládá a vzniká tzv. modrý vodík). V posledních letech se nicméně velké firmy jako Repsol, Siemens Energy, BP a mnohé další zapojily do projektů spojených s výrobou „zeleného“
vodíku.
Koncem ledna dceřiná společnost německého průmyslového gigantu ThyssenKrupp získala od kanadské firmy Hydro-Québec objednávku na instalaci zařízení na výrobu vodíku elektrolýzou vody,
a to o výkonu 88 MW. Zařízení bude postaveno do roku 2023 u přehrady Daniel-Johnson ve Varen¬nes v provincii Québec a bude největší svého druhu na světě s kapacitou 11 tisíc tun H2
ročně.
O několik dní později přijala dánská energetická firma Ørsted konečné investiční rozhodnutí o demonstračním projektu výroby zeleného vodíku v Dánsku a očekává zahájení produkce už koncem
letošního roku. Bude postaven v Avedøre Holme v Kodani a bude zahrnovat elektrolýzní závod o výkonu 2 MW s příslušným zásobníkem vodíku. Výroba bude zásobována energií dvou pobřežních
větrných turbín společnosti Ørsted Siemens Gamesa 3,6 MW v elektrárně Avedøre.
Projekt nazvaný H2RES bude denně vyrábět až asi tisíc kilogramů zeleného vodíku, který se použije jako palivo pro auta. V prosinci 2019 bylo společnosti Ørsted a šesti průmyslovým partnerům
poskytnuto financování demonstračního projektu ve výši 34,6 milionu dánských korun (4,6 milionu eur).
Další firmy se zaměřují na výrobu vodíku elektrolýzou využitím energie získané z větrných elektráren v pobřežních vodách. Patří mezi ně i společnost Tractebel Engineering, která vyvíjí
jedinečný koncept pro off-shore platformu s výkonem až 400 MW, který mnohonásobně převyšuje výsledky předchozích technologií. Bude nasazena například v Severním moři.
Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Energie.
|
