Miliardář Křetínský, který je často označován jako „uhlobaron“ hodlá z fosilních paliv přejít na obnovitelné zdroje a zároveň se zaměřit na nízkoemisní až bezemisní výrobu vodíku. Mezinárodní energetickou skupinu Energetický a průmyslový holding (EPH) tak v následující dekádě čeká zásadní přerod na firmu budoucnosti. Součástí procesu transformace energetických zdrojů EPH na nízkoemisní či zcela bezemisní je cíl zachovat stabilitu dodávek energie do sítě a dlouhodobě dostupné ceny energie pro odběratele.

Zásadní přerod na firmu budoucnosti

„Naše strategie nespočívá v pouhých divesticích zdrojů s vysokou uhlíkovou stopou, které pak pokračují v provozu pod novým vlastníkem, ale ve skutečné realizaci energetické transformace,“ vysvětluje Křetínský, třetí nejbohatší Čech.

Na ekologičtější zdroje než uhlí má do roku 2030 přejít naprostá většina holdingu, který se stará o těžbu zdrojů, výrobu elektřiny a tepla i jejich distribuci v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Velké Británii a Maďarsku. Jedinou výjimkou z plánu budou operace v Německu, kde má EPH energii z fosilních paliv přestat vyrábět do roku 2038. Novým cílem EPH je také stát se jedním z evropských lídrů ve výrobě, skladování i přepravě vodíku.

Důraz na rozvoj OZE

„Rozvojem nových kapacit řízených výrobních zdrojů s nulovými nebo nízkými emisemi jednak pokrýváme energetické potřeby dotčených zemí a regionů a současně vytváříme jak ve fázi výstavby, tak následným provozováním nové pracovní příležitosti,“ popisuje Křetínský.

To podle Křetínského hraje významnou roli především v regionech negativně postižených uzavíráním vysokoemisních zdrojů. „Při volbě řešení se soustředíme na nákladově konkurenceschopné technologie ve velkém měřítku, především na velké biomasové a plynové elektrárny a zdroje energeticky využívající odpady,“ zní v oficiálním prohlášení EPH.

Vedle zmíněného budování energetických zdrojů s řízeným výkonem se EPH prostřednictvím společnosti EP New Energies soustředí na rozvoj rozsáhlých projektů „klasických“ obnovitelných zdrojů, které jsou a budou realizovány také v bývalých těžebních lokalitách a na dalších pozemcích v držení subjektů skupiny, především v Německu.

Budoucnost ve vodíku a zelené energii

„V současné době pracujeme na projektech větrných a fotovoltaických elektráren výrazně přesahujících tisíc megawattů, které budou realizovány v nejbližších letech,“ uvádí Křetínský, jehož skupina je zároveň přesvědčena, že důležitým pilířem k dosažení cíle bezemisní energetiky bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výroba a využívání vodíku.

„Připravujeme několik projektů na budování vodíkových technologií v malém a středním měřítku napojených na naši plynárenskou infrastrukturu. Současně jsme zahájili práce na potenciálních robustních řešeních, jak akcelerovat přechod na vodík ve velkém měřítku,“ nastiňuje Křetínský. Jeho cílem je být jedním z evropských lídrů ve výrobě, přepravě a skladování vodíku. Podotýká přitom, že jednotlivé způsoby výroby vodíku se významně liší jak nákladově, tak z hlediska dostupnosti technologií.

„Platí, že z ekologického hlediska nejvíce podporovaný takzvaný zelený vodík, vyrobený z elektřiny dodané větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, představuje zatím nákladově nejdražší a časově ve větším měřítku nejpozději dostupnou variantu,“ upřesňuje miliardář Křetínský. Na opačné straně nákladů a časové dostupnosti se nachází takzvaný modrý vodík.

„Modrý vodík sice i proti zemnímu plynu dramaticky snižuje emise oxidu uhličitého, ale jeho produkce zcela bezemisní není. Alternativou může být i takzvaný růžový vodík, vznikající využíváním jaderné technologie. Paralelně probíhají výzkumné práce na dalších alternativách výroby vodíku,“ připomíná Křetínský.

„Vodíková transformace je v každém ze zvažovaných scénářů dlouhodobým procesem. V mezidobí bude hrát zásadní roli zemní plyn, který je klíčovým překlenovacím palivem, umožňujícím flexibilní pokrývání výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů s neřiditelným výkonem,“ upřesňuje Křetínský.