Největší zdroj dálkového tepla v ČR odchází od uhlí. Do roku
2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a Neratovice,
vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže Skupině
ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků.
Prvním krokem v plánované transformaci je dnešní odstavení dlouhou
dobu největšího elektrárenského uhelného bloku Mělník III. Jeho
uzavřením se lokalita mění na čistě teplárenskou.
Současně startuje příprava výstavby vysoce účinných paroplynových
zdrojů a v lokalitě se do budoucna počítá s využitím dalších nízkoemisních
technologií, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo zařízení
na energetické využití odpadu ZEVO. Ty postupně nahradí hnědouhelné
teplárny Mělník II a Mělník I. Plánované ekologické opatření nijak
neovlivní kvalitu dodávek odběratelům.
Čtvrtina z celkových emisí CO2 v ČR vznikne při výrobě
tepla. „Transformace našich teplárenských provozů je jednou z
klíčových oblastí, kterými dosáhneme našich ekologických závazků.
Ekologizace mělnického zařízení je jedním z významných kroků v dosažení
nízkoemisní výroby, které jsme si vytýčili ve strategii Vize 2030
Čistá Energie Zítřka. S ohledem na velikost mělnického zdroje a
jeho důležitost pro Prahu budeme právě tam směřovat největší podíl
plánovaných investic do modernizace teplárenství,“ upřesňuje
místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
ČEZ plánuje do transformace teplárenských lokalit na nízkoemisní
investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 miliard korun.
Prvním krokem zezelenání lokality je právě uzavření Elektrárny
Mělník III, která jako jediná vyráběla jen elektřinu. V následujících
letech dojde k odstavení hnědouhelné jednotky Mělník II, která bude
do té doby částečně fungovat v režimu záložního zdroje, a poté se
ukončí i provoz jednotky Mělník I. Dodávky tepla, na nichž závisí
zhruba 250 tisíc pražských a středočeských domácností, ale nebudou
ohroženy, nejprve budou totiž uvedeny do provozu náhradní zdroje.
Jako první vyroste plynová kotelna, následovat budou paroplynové
zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Zvažována je také výstavba elektrokotle, který bude sloužit nejen
jako výrobní zdroj tepla, ale i pomůže regulovat přenosovou nebo
distribuční soustavu. ČEZ současně ověřuje možnosti využití dalších
bezemisních technologií v této lokalitě do budoucna, např. rozšíření
o kotel na biomasu, spalování ale i výrobu vodíku, nebo tepelná
čerpadla s akumulací tepla. Výrobní kapacitu mělnického komplexu
doplní zařízení na energetické využití odpadu ZEVO. Stávající skládka
uhlí pro mělnickou „trojku“ se v budoucnu může zaplnit fotovoltaickými
panely. Společnost Energotrans, která teplárenskou lokalitu provozuje,
zároveň jedná s ÚJV Řež o možnosti zprovoznit v areálu experimentální
okruh se superkritickým CO2 pro testování točivých strojů.
Všechny nové zdroje vzniknou na pozemcích současného areálu a využijí
tak stávající budovy i infrastrukturu.
Lokalita Mělník je významným regionálním zaměstnavatelem: poskytuje
300 stálých pracovních míst obyvatelům z okolních měst a obcí a
v hlavní sezóně vytváří u dodavatelských firem dalších více jak
1 000 pracovních míst. Jednou z priorit provozovatele zařízení proto
je, aby plánovaná transformace výrobních zdrojů neměla negativní
dopady na zaměstnance.
„Vážíme si našich pracovníků, jejich dlouholeté zkušenosti
z provozu jsou pro nás nenahraditelné, proto jsme hledali možnosti,
jak si udržet co nejvíce těchto kvalifikovaných odborníků. Zaměstnanci
z odstavované Elektrárny Mělník III se s předstihem zacvičovali
na přechod do našich tepláren. Podařilo se tak zajistit pracovní
pozice pro drtivou většinu našich kolegů,“ vysvětluje Miroslav
Krpec, generální ředitel Energotrans.
Podobným způsobem chce Energotrans postupovat i do budoucna,
až se budou uhelné teplárny nahrazovat nově postavenými zdroji.
Poznámka:
Nikdo nechce jasně říci, že v podstatě jde o nahrazení domácího
uhlí dovozem dražšího zemního plynu z RF, tedy též fosilního
zdroje sice s menšími exhalacemi CO 2 , ale s nejasným
výhledem bezpečnostním, finančním a s budoucím stanoviskem ekologických
aktivistů v EU. Řeči o nahrazení biomasou, vodíkem atd. mají
jen marginální význam z hlediska potřebných výkonů.
Ing. Jan Bouška (SPVEZ)
|