Demontáž starých technologií si jako splněnou položku odškrtli z harmonogramu specialisté vodních elektráren ČEZ a dodavatelských firem, kteří modernizují soustrojí TG2 vodní elektrárny Slapy. Po rotoru a statoru opustilo společnou šachtu také původní oběžné kolo turbíny, které bude jako artefakt vystaveno právě na Slapech. Elektrárna vyrobila od spuštění v roce 1955 více než 19 miliard kWh, takové množství by pokrylo celou dnešní spotřebu České republiky na čtyři měsíce.

Oběžné kolo turbíny. Obrázek zdroj: ČEZ

Za plného provozu se tady 35tunové oběžné kolo turbíny o průměru 3,7 metru musí vypořádat se 100 kubíky vltavské vody za vteřinu. Energii vodního živlu přenáší na rotor generátoru a rodí se bezemisní elektřina. Momentálně ale jeden ze tří bloků slapské elektrárny připomíná spíše prázdný kráter, protože nejdůležitější komponenty rotor HG o hmotnosti 240 tun a turbínový blok o hmotnosti 60 tun byly mostovými jeřáby vyzdviženy. Následně budou opraveny nebo nahrazeny novým efektivnějším zařízením.

„Vodní elektrárna Slapy je schopna za 136 vteřin najet na svůj plný výkon, začít dodávat do sítě bezemisní elektřinu, a podílet se tak na řízení výkonové bilance celé energetické soustavy České republiky. Modernizací soustrojí TG2 dokončíme v příštím roce obnovu celé slapské elektrárny a prodloužíme tak její životnost o další desítky let,“ říká ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.

„Ve strojní části provozu dochází zejména k výměně komory oběžného kola, kompletní výměně turbíny a regulace turbíny. Elektrickou část čeká oprava statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Modernizace má také ekologickou stránku. Zvýšení tlaku v ovládací hydraulice ze současných cca 22 bar na tlak 149 až 170 bar znamená, že se sníží objem olejové náplně o 95 procent – z tisíců litrů na stovky litrů – a sníží se příkon čerpadel,“ vypočítává přínosy modernizace Monika Šišková, specialistka programu obnovy zařízení vodních elektráren ČEZ.

Slapská soustrojí TG3 a TG1 už jsou modernizována od roku 2011 a 2020. Dokončením obnovy bloku TG2 v polovině příštího roku bude elektrárna v podobně skvělé kondici, jako když ji energetici před 65 lety spustili. Poprvé od začátku provozu bude třeba obnoven vnitřní ochranný nátěr ve více než 50 metrů dlouhém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně o průměru 5 metrů. Celá akce vyjde na více než 150 milionů korun. Voda prošlá soustrojím TG2 pak zamíří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.

„Elektrárna Slapy v loňském roce dodala do sítě 227 milionů kWh a pokryla tak spotřebu 65 tisíc domácností ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce,“ shrnuje přínos druhé největší elektrárny Vltavské kaskády František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

Současná akce na Slapech je jednou z položek na seznamu obnovy vodních elektráren Skupiny ČEZ. Ty v uplynulých 15 letech prošly komplexní modernizací, největší podobnou akcí v historii české hydroenergetiky. Omlazovací kúra za více než tři miliardy korun dosud proběhla na 38 soustrojích 22 elektráren ČEZ po celé České republice. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí 1 425 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Při konstantních hydrologických poměrech vyrobí modernizovaná soustrojí ročně o desítky milionů kWh ekologické elektřiny více.

Vodní elektrárna Slapy byla od roku 1949 budována v rámci první velké stavby vltavské kaskády po II. světové válce. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3 000 m³/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě.

Zajímavé údaje:

• trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3),
• náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kč,
• početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně. Dnes tvoří tým obsluhy 14 specialistů. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích,
• trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády. (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem 364 MW, VE Lipno I má 120 MW),
• na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m³ vody. Po modernizaci bloku TG2 vyrobí navíc 10 milionů kWh, což by si vyžádalo 80 milionů litrů vody,
• spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela po celou kritickou dobu v provozu.