Mnohé státy chtějí významně navýšit podíl obnovitelných zdrojů elektrické energie a mezi ně patří i Dánsko. To hodlá v Severním moři postavit obří rozvodnu pro větrnou energii. Půjde o velký umělý ostrov o rozloze 120 tisíc m² (445×270 metrů), který by měl být umístěn zhruba 60 km od pobřeží Dánska (západně od Thorsminde). Odtud by elektřina měla putovat nejen do samotného Dánska, ale i dalších evropských zemí (hovoří se o Německu, Nizozemí a Belgii).

Zdrojem elektrické energie by měly být okolní větrné elektrárny. Ze začátku provozu se počítá s výkonem 3 GW a uvažuje se o tom, že by se později projekt rozšířil až na 10 GW. Abychom to uvedli do kontextu, instalovaný výkon elektráren v ČR činí 22 GW. Umělý ostrov by měl vyjít na částku 34 mld. USD a do provozu by měl být spuštěn v roce 2033. Druhá rozvodna bude postavena v Baltském moři zhruba 20 km jihozápadně od ostrova Bronholm. V tomto případě by měl být instalovaný výkon 2 GW. Počáteční výkon obou rozvoden by tak činil 5 GW (3 GW + 2 GW) s tím, že by se postupem času mohl dostat mnohem výše.

Uměle vybudovaný kus země bude mít vlastní přístav i přistávací plochu pro zásobování a technickou údržbu. Nacházet se bude na písčině Dogger Bank, která leží asi sto kilometrů od Velké Británie. Bude se jednat o ostrov z písku a kamení, který bude protkán elektroinstalací. Bude na něm také ubytování, přístav i přistávací plocha.

V následujících letech budou projektanti řešit technické aspekty stavby i její financování. Projekt by měl vyjít na více než miliardu eur. Už 23. března však Energinet podepíše předběžné smlouvy o spolupráci se společností TenneT, která zajišťuje dodávky elektřiny pro Nizozemsko a Německo.

Umělý ostrov vyroste v Severním moři

Žádné pobřežní vody poseté větrnými turbínami, jaké je možné vidět v blízkosti břehů mnoha přímořských států, které si takto „vylepšují” svůj energetický mix. Tento původní nizozemský projekt, do kterého se později zapojily Velká Británie, Německo, Norsko, Dánsko a Belgie, se bude realizovat zhruba 120 kilometrů od britských břehů. Součástí této větrné farmy bude také umělý ostrov s rozlohou až 6 km². Co je však nejdůležitější, v okolí ostrůvku vyrostou stovky větrných turbín ve všech směrech.

Pokud tento projekt bude dokončen, tato větrná farma, rozkládající se na ploše 2 300 km², bude zdaleka největší na světě. Navrhovaná velikost a kapacita farmy bude schopna generovat dvakrát tolik energie, co všechny doposud existující evropské větrné elektrárny postavené v moři. Tohle dělá tento projekt tak obdivuhodným.

Území v Severním moři poblíž Anglie, známé jako Doggerland je charakteristické svou mělkostí. Hloubka moře zde dosahuje jen od 15 do 30 metrů. V současnosti slouží jako důležitá komerční rybářská oblast (doggers je staré holandské slovo pro plavidla lovící tresky), ale nikdy nebylo považováno za provozuschopné místo pro větrné turbíny právě díky velké vzdálenosti od nejbližšího pobřeží.

Dnes je tato oblast uprostřed Severního moře označena za ideální místo pro generování větrné energie navzdory jeho vzdálenosti od břehů. Vazba velkého počtu větrných turbín na mořskou plochu v tak malém prostoru je z technického hlediska podstatně jednodušší a méně nákladná než připevnění pevných turbínových základů do hluboké vody. Je to také hospodárnější ve srovnání s plovoucími větrnými turbínami, které mají své výhody, ale jsou drahé k ukotvení a ovládání. Výhodou pro stavbu jsou mělké vody v této oblasti.

Vzhledem k tomu, že větrná farma Dogger Bank, což je název tohoto projektu, se nachází v tak vzdálené části Severního moře, náklady na instalaci velkého množství kabelů stejnosměrného proudu (DC), které jsou potřebné k přenosu větrné energie na pobřežní do elektrické rozvodné sítě, budou astronomické. Celý projekt by měl stát přibližně 1,75 miliardy eur. Jen za vybudování umělého ostrova s celou infrastrukturou, který bude sloužit jako nějaká rozvodna celé větrné elektrárny, zaplatí TenneT, což je přední evropský provozovatel přenosové soustavy s aktivitami v Nizozemí a Německu, zhruba 1,4 miliardy eur. Vybudování samotných větrných turbín v moři připadne developerům jako je dánský Ørsted a německá Innogy.

Holanďané tvrdí, že pokud vše půjde dobře, umělý ostrov by mohl být provozuschopný už v roce 2027. Výstavba větrných turbín bude následovat vzápětí. Je to zatím ten nejambicióznější projekt, přesto proveditelný.