Generel chráněných území pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV) byl proto rozšířen o 21 lokalit, a to s důrazem na území, která jsou nejvíce ohrožena nedostatkem vody. Největší počet chráněných lokalit patří do povodí Moravy, kde se důsledky sucha projevují nejčastěji.

„Vodní zdroje České republiky jsou závislé výhradně na atmosférických srážkách, a pokud voda není zadržena na našem území, odteče do okolních států. Aby se budoucí generace nemusely potýkat s nedostatkem pitné vody, rozšířili jsme chráněná území pro akumulaci povrchové vody. Výběr lokalit byl projednán se zástupci krajských úřadů, dotčených obcí a s Ministerstvem životního prostředí,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Generel chráněných území pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV) je soupis jedinečných lokalit z hlediska terénního tvaru, s minimálním osídlením a hospodářskou zástavbou, s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz může zachytit velký objem akumulované vody, především v zalesněném údolí. Generel LAPV není „plánem na výstavbu přehrad“, ani strategickým, koncepčním nebo investičním dokumentem, ale důležitým podkladem pro územní plánování. Jeho zásadní úlohou je poskytnout odborný podklad pro územní hájení lokalit a zamezit znemožnění nebo podstatnému ztížení jejich případného budoucího využití pro akumulaci povrchové vody.

Poslední léta ukázala, že počet 65 lokalit odsouhlasených v Generelu LAPV dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v r. 2011, nezajišťuje dostatečně lokality, které by zabezpečily akumulaci povrchových vod především v budoucnosti, tedy pro další generace. Proto Národní koalice pro boj se suchem na svém květnovém zasedání v r. 2019 rozhodla o aktualizaci Generelu LAPV. Státní podniky Povodí navrhly jeho rozšíření o 47 lokalit, z nichž jich nakonec bylo po projednání se všemi zúčastněnými stranami vybráno 21. Celkem je nyní 86 chráněných míst.