|
Záplavy v Číně postupně plní největší přehradu na světě: Tři soutěsky. Ta se blíží ke své maximální
kapacitě. Kontroverzní stavba Tři soutěsky v Číně vyvolává obavy. Přívalové deště a s ním spojené záplavy
totiž nádrž naplnily na maximum. Čínská vláda ale popírá jakékoliv riziko a uklidňuje své občany i svět,
že je její chlouba v naprostém pořádku.
Přehrada v současnosti zaznamenává největší průtok vody ve své historii. Přítok vody dosáhl podle státních
médií na objem 75 milionů litrů vody za sekundu. Ve čtvrtek 20. srpna bylo otevřeno 11 odtoků, které umožnily
odtok vody v objemu 49,2 milionu litrů vody za sekundu. Jde tak o nejvyšší číslo od zprovoznění přehrady
v roce 2012.
Po dvou měsících silných záplav čínské úřady stále tvrdí, že konstrukce nápor vody vydrží. Pro Čínu by
to rovněž znamenalo velkou hanbu. Stavba je totiž její chloubou, za kterou si i přes kontroverze, které
přehradu doprovázejí již od počátků výstavby, stojí. Přehrada Tři soutěsky je konstruovaná tak, aby udržela
přítok vody v objemu 98,8 milionu litrů vody za sekundu. Současný přítok vody se tak blíží k její maximální
kapacitě. Minulý týden se k situaci vyjádřilo čínské ministerstvo vodních zdrojů. „Konstrukce je vysoce
kvalitní a vydrží velké záplavy,“ uvedlo. 111 rezervoárů před nádrží prý pomůže snížit tlak na konstrukci.
Nad přehradou již úřady města Čchung-čching evakuovaly téměř 300 tisíc lidí. Minulý týden voda přesáhla
úroveň, do které řeka vystoupala naposledy v roce 1981. Tehdy Čína zažila nejhorší záplavy v historii, které
připravily 1,5 milionu lidí o domovy.
Velká voda již zaplavila ve městě Čchung-čching silnice, mosty a hlavní obchodní třídu. Dotkla se na
260 tisíc lidí a zničila nejméně 20 tisíc podniků. V oblasti Sečuán se snaží záchranáři uchránit před vodou
1200 let starou sochu Lešanského Buddhy. Voda se k němu přiblížila poprvé od roku 1949.
Současné záplavy se vyskytují v dalších provinciích, jako například Hunan, Henan a Hubej. Právě tam se
nachází přehrada Tři soutěsky. Záplavy tak ohrožují proces návratu k normálnímu fungování po koronavirové
pandemii.
Myšlenka přehrady vznikla již v roce 1919. Snil o ní zakladatel moderní Čínské lidové republiky Sunjatsen.
Stojí na řece Jang-c’-ťiang, která je třetí nejdelší na světě a každoročně způsobovala ničivé záplavy.
Výstavba započala v roce 1994, trvala sedmnáct let. Na její konstrukci se podílelo na čtvrt milionu lidí.
Velmi kontroverzní byl například zásah do okolní přírody, obětování měst a památek či masivní přesuny téměř
dvou milionů lidí. Stavba také způsobila sesuvy půdy, které si vyžádaly mnoho životů a donutila úřady přesunout
další čtyři miliony lidí. Stavba také zasáhla do životního prostředí. Miliony lidí v okolí řeky pod přehradou
mají méně pitné vody, jejíž kvalita rovněž klesla. V řece také není mnoho ryb a lodní doprava je komplikovanější.
Tři soutěsky v číslech
- Je největší přehradou a současně největší betonovou stavbou světa a největší elektrárnou na světě.
Nejvýkonnější ale není.
- Nachází se v čínské oblasti Chu-pej.
- Je 185 metrů vysoká a 2 335 metrů dlouhá. Šířka koruny hráze je 40 metrů.
- Maximální objem nádrže je 39,3 km3, rozloha dosahuje 108 400 ha.
- Stavba byla zahájena 14. prosince 1994. Dokončena byla v roce 2012.
- Výstavba stála 37 miliard dolarů, tedy téměř 4 krát více, než se předpokládalo.
Zdroj:
seznamzpravy.cz ►, 28. 8. 2020
|
