Provozovatel přenosové soustavy ČR proto kromě běžných nástrojů dispečerského řízení využil ve spolupráci s distribučními společnostmi také některá mimořádná opatření. Soustava díky tomu prošla tímto náročným obdobím ve standardním režimu, aniž by byla narušena bezpečnost a spolehlivost jejího provozu.

Vliv pandemie na elektrizační soustavu v březnu, dubnu a květnu 2020:

Kromě viditelných důsledků opatření, jako jsou například omezení volného pohybu nebo povinnost nosit roušku, došlo i k méně viditelným důsledkům způsobeným kupříkladu zavřením nebo omezením provozu velkých výrobních závodů, odstávkami elektráren či omezením dopravy.

Obecně lze konstatovat, že i přes poklesy v době ekonomických krizí má hodnota spotřeby v posledních několika letech trvale mírně rostoucí trend.

Pandemie ovlivnila rovněž saldo výměn elektrické energie se zahraničím. V deseti dnech sledovaného období byla naše soustava čistě importní, což je z hlediska historie mnoha minulých let výjimečné.

Mimo plánovaných pravidelných odstávek dochází k odstavování některých bloků (zejména uhelných) do zálohy kvůli nedostatečné poptávce a s ní spojenému poklesu cen elektrické energie. Provoz je omezen zejména na bloky poskytující služby výkonové rovnováhy.

Změna nasazení bloků se projevuje i v energetickém mixu (podílu zdrojů na výrobě brutto), pokles podílu parních elektráren navyšuje podíl zejména paroplynových elektráren (ačkoliv se jejich celkové nasazení nemění), které jsou díky své flexibilitě schopny pružně reagovat na situaci na trhu a pokrývat tak požadavky provozovatelů.

Po dobu pandemie obchodníci zajišťující elektřinu pro odběratele spíše nadhodnocují jejich spotřebu, a tak dochází k přebytku elektřiny v systému. Řeší se zcela neobvyklá situace, kdy chybí předcházející zkušenost a není jednoduché predikovat dopad pandemie na spotřebu elektřiny. V soustavě je tak v průměru přebytková výkonová bilance, která se promítá do systémové odchylky. Pro udržení vyrovnané výkonové bilance je tak nutné aktivovat více záporné služby výkonové rovnováhy.

Bezpečnost přenosové soustavy je posuzována mj. pomocí plnění kritéria N-1, které zjednodušeně označuje stav, kdy výpadkem kteréhokoliv prvku v PS (přenosové soustavě) nedojde k přetížení jiného prvku v PS i DS (distribuční soustavě) v ČR nebo zahraničních soustavách. Vlivem pandemie COVID-19, a s ní spojeným poklesem spotřeby, výroby, exportu i tranzitních toků přes PS ČR, dochází k odlehčení vnitrostátních vedení, což má pozitivní dopad na plnění tohoto kritéria.

Na rozdíl od pozitivního vlivu snížení zatížení PS na plnění proudového kritéria N-1 je dopad na napětí v PS naopak negativní. Následkem poklesu spotřeby i výroby elektrické energie dochází ke snížení vnitrostátních přenosů a odlehčení vedení. Nezatížená vedení PS se chovají jako kondenzátory a generují jalovou energii, která vede ke zvýšení napětí v nejbližším okolí. Instalované kompenzační prostředky na spotřebu jalové energie jsou proto maximálně využívány a i všechny provozované zdroje včetně jaderných elektráren musí podle svých možností spotřebovávat jalovou energii podbuzením generátorů.

Častěji je také využíván kompenzační režim přečerpávacích elektráren, a to hlavně na PVE Dlouhé Stráně. K aktivacím dochází bezmála každý víkend, typicky v nočních a brzkých ranních hodinách. Od počátku trvání pandemie je kompenzační režim přečerpávacích elektráren využit již dvanáctkrát. V loňském roce byl pro srovnání tento počet dosažen až v prosinci. Kompenzační režim se zpravidla využíval v létě pro regulaci napětí při sníženém zatížení soustavy. Díky všem mimořádným opatřením se daří udržovat napětí v bezpečných mezích.

Závěr

Pokles spotřeby elektrické energie koreluje s mírou přijatých opatření. Od 11. března je znatelný postupný pokles spotřeby, částečně omezený studenou vlnou ve 13. a 14. týdnu. Od následujícího týdne však klesající trend pokračuje a v polovině dubna tento pokles dosahuje úrovně až 15 %. V polovině května se pokles spotřeby pohybuje okolo 12 %, na konci května 9 %, vše ve srovnání s rokem 2019 v pracovních dnech, po přepočtu na normály průměrné teploty a délky slunečního svitu. Z důvodu poklesu spotřeby elektřiny v celé Evropě spolu s vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů dochází k převisu nabídky na trhu s elektřinou. Po většinu doby trvání pandemie je v soustavě spíše přebytková výkonová bilance. Zároveň nastaly situace, kdy se Česká republika v několika dnech stala čistě importní zemí v důsledku nízké ceny silové elektřiny.

Vlivem pandemie COVID-19 a s ní spojeného poklesu spotřeby, výroby i tranzitních toků přes PS ČR dochází k odlehčení vnitrostátních vedení, což má pozitivní dopad na plnění kritéria N-1. Na druhou stranu pokles spotřeby a z toho vyplývající pokles zatížení soustavy v kombinaci s odstavením zdrojů vedou k překračování horního limitu napětí v soustavě. V některých uzlech dochází odstavením uhelných elektráren ke ztrátě regulačních prostředků jalového výkonu. Tyto situace řeší ČEPS v koordinaci s provozovateli DS a výrobci, mimo jiné kompenzačními prostředky na spotřebu jalové energie a vypínáním málo zatížených vedení či rozvoden.